Podle studie Dany Hamplové „Zdraví a rodinný stav: dvě strany jedné mince“, Sociologického ústavu AV, na vazbu mezi rodinným životem, zdravím a spokojeností poukazuje stále více sociálních vědců.

Společný život, rodina, děti zůstávají trvale na předních místech hodnotových žebříčků. Podle průzkumu CVVM nejdůležitější je pro Čechy a Češky je mít stálého životního partnera a děti.

„Manželství dává životu smysl, slouží jako nárazník v případě životních problémů. Z dalšího praktického hlediska také mají manželé většinou dva příjmy, tudíž se jim v pozdějším středním věku žije o něco spokojeněji než těm, kteří veškerou tíhu nákladů na bydlení nebo neúplnou rodinu nesou sami. Manželství samo o sobě ale neznamená automaticky kvalitnější život,“ upozorňuje politoložka Martina Hronová, která se specializuje na sociální komunikaci.

Podmínkou ale podle ní je, že lidé v páru musí být otevření a naladění na sebe, připravení pomáhat si. Důležitá je nejen psychická blízkost, ale i blízkost na emocionální a fyzické úrovni. Bez těchto napojení není manželství příliš zdravé, ale mění se v hospodářskou jednotku vychovávající případně děti.

„Tam, kde se komunikace točí jen ohledně provozních záležitostí - pojedeme na chalupu, nakup, nasekej dříví, hypotéku budeme splácet ještě 48 měsíců, není život příliš kvalitní a citová stránka i spokojenost se postupně vytrácí,“ upozorňuje Hronová.

„Zdraví a kvalita života s rodinným stavem souvisí, vztah ale musí být kvalitní. Takto ukotvený člověk je odolnější vůči změnám v okolí, snadněji snáší zátěžové, stresující situace,“ potvrzuje psycholožka Radana Štepánková.

Znovu se žení a vdávají i starší

Do nových svazků, upozorňuje Dana Hamplová, ve studii Manželství a nesezdaná soužití po padesátce, vstupují i ročníky generace 50 až 69 let, pokud se rozvedou či se jim z jiných důvodů rozpadne vztah. Čeští muži mají dvakrát větší šanci než české ženy, že vstoupí v tomto věku do jiného svazku.

Pětina z nich vstoupí do nového svazku do roka poté, co jejich předchozí manželství či soužití zaniklo, do pěti let tak učiní dvě třetiny z nich. U žen jsou čísla menší – desetina žen do roka uzavře nový svazek, do pěti let dvě pětiny, ženy spíše žijí v nesezdaném soužití. Pro ženy v tomto věku totiž není dostatek ženichů, muži umírají dříve, nebo hledají mladší partnerky. Ženy se navíc ve starším věku brání společné domácnosti, už nechtějí podstoupit povinnost o někoho se starat a jsou rády, že se těchto povinností zbavily.

Počet svateb klesá

Přes prospěch společného života se Češi a Češky do ženění a vdávání podle statistiků nehrnou. Loni bylo uzavřeno dokonce nejméně svateb v historii – 45 tisíc. Současně stoupá počet neformálních svazků, kdy spolu lidé žijí bez oficiálního dokumentu.

Podle demografů je to dáno i tím, že do aktivního období vstupují slabší populační ročníky. Podle ekonomů navíc v době ekonomických problémů a nejistot počet sňatků klesá, jak dokazují například i statistiky z období velké hospodářské krize v třicátých létech.

„Může to být i dáno zkušeností z vlastních rodin (každé třetí či druhé manželství jejich rodičů se rozpadlo), zkušeností vrstevníků, kteří nejprve chtějí studovat, cestovat. Fyzicky si samotu začínají uvědomovat ve středním věku, v době, kdy už všichni jejich přátelé mají rodiny, nové vazby,“ dodává Hronová.