Klaus takto v pátek poučoval studenty Vysoké školy chemicko-technologické, kteří na přednášce věnující se Klausovu oblíbenému tématu Evropská integrace bez iluzí zaplnili posluchárnu.

Prezident jim nejprve vysvětloval, že po transformaci EU v evropskou měnovou unii nyní čeká přechod v evropskou fiskální unii, což prý posléze vyústí v evropskou politickou unii.

Podle Klause o tom politici záměrně mlčí a byli si vědomi všech rizik včetně křehkého postavení eura, které je podle Klause dobré za pěkného počasí, ale jakmile dojde na Sandy v podobě krize, nemůže uspět. Prezident se vyslovil, že ke změně se musí odhodlat sami občané.

„Nedojde-li ke změně paradigmatu, neboli k potřebným změnám vědomě, organizovaně, připraveně, tak k nim dojde spontánně, anarchicky, chaoticky a já při vší kritičnosti jsem pro tu cestu první,“ řekl Klaus.

Eurofilní graf a baráčnické setkání

Zdůraznil, že pozitiva EU byla vyčerpána a čekají už jen negativa, byť „eurofilové a eurofanatici“ se podle Klause mylně domnívají, že čím hlubší integrace, tím více pozitivních efektů, což také předvedl v grafu.

Když se pak v následné diskusi kantorka Anna Mittnerová otázala Klause, zda by se EU neměla mládeži prezentovat i pozitivně, atmosféra zajiskřila.

Mittnerová vzpomněla, jak v roce 1968 viděla sovětské tanky a jaké naděje se z hlediska mocenského uspořádání ve světě vkládaly do EU. Otázka, jestli není chybou, že se o EU nemluví v dobrém slova smyslu, aby mládež bez prožitku komunismu neměla jen pesimistický obrázek o EU, Klause doslova nadzvedla ze židle.

„Teď ze mě bude mluvit pan profesor. Kdyby tohle zaznělo na baráčnickém setkání, tak to beru, ale na akademické půdě ne,“ řekl zostra Klaus.

„Říkáte, že platí tenhleten obrázek? Rozumím tomu? Nebo byste chtěla, aby platil? Nebo co?“ ukázal Klaus na graf vnímání „eurofilů a eurofanatiků“.

Odmítl jsem otázku, protože tady ta dáma mě určitě neposlouchala. Mě to uráží. Václav Klaus

Zjevně podrážděný prezident pak vyzval kantorku, aby vysvětlila, o čem mluví. Nato odpověděla, že generace jejích dětí a vnoučat nezažila komunismus, a proto by se mělo hovořit i o přínosech EU.

„Rozumíme,“ odpověděl Klaus, „ale debata je na vážnější rovině.“

K roztržce se pak vrátil ještě jeden z profesorů, který ve svém dotazu uvedl, že prezident kolegyni odbyl.

„Odmítl jsem otázku, protože tady ta dáma mě určitě neposlouchala. Mě to uráží. Protestoval jsem proti nepřijetí tohoto tématu, a přijetí tématu v akademickém světě pokládám za předpoklad diskurzu, který vůbec může mít racionální smysl. Jestli to tady páni profesoři nevyučují, tak je to tragédie,“ řekl Klaus.

Prezident byl konfrontační i v dalších odpovědích profesorům, nicméně diskuse končila v odlehčeném, přátelském duchu. Kromě jiného se strhla diskuse o platnosti jeho grafů, což prezident smetl tím, že jeho grafy nejsou chemické, ale zahrnují více společenskovědních ukazatelů.

Na závěr Klaus naznačil, co by rád dělal, až skončí v březnu na Hradě. „Vidíte, že se mi před tabulí s křídou v ruce líbí,“ řekl. Uvedl rovněž, že původně měl v plánu návrat do akademických kruhů, ale po revoluci se prý neplánovaně stal politikem. Mimo jiné také s nadsázkou studentům vytkl, že jej mají stále za „blbého politika“ a zdůraznil, že je i profesorem.