Argumentují, že jejich výdělky ministerským číslům rozhodně neodpovídají, a označují je za lživá. Resort trvá na tom, že údaje jsou pravdivé a objektivní. Podle dat loni činil v regionálním školství (mateřinky, základní, základní umělecké, střední a vyšší školy) průměrný měsíční hrubý plat kantorů (bez ředitelů) 17 309 korun.

Průměrná mzda ředitelů dosáhla 23 755 korun. U ostatních zaměstnanců škol to bylo 9667 korun a u jejich vedoucích 14 876 korun. "Informace mě velmi pobouřily, stejně jako množství mých kolegů, učitelů na základní škole," zlobil se učitel Kamil Kopecký.

Podle něj například ve 12. třídě po 32 letech praxe opravdu plat dosahuje hranice 17 080 korun. Uvedl, že platy učitelů na 1. stupni základek, například do pěti let praxe, na 80 procentech škol nikdy nepřesahují hranici 11 tisíc korun. "Pokud ovšem nepočítáte Prahu, kde prý průměrná mzda již překročila hranici 21 tisíc korun," argumentoval Kopecký.

Na výplatní pásce není průměr

Vrchní ředitel ekonomické sekce ministerstva Zdeněk Bernard tvrdí, že čísla sedí. "Zpracovali jsme údaje, které vyplnili ředitelé škol z celé republiky. Učitelé ale v úvahách o svém platu dělají velmi často chybu v tom, že se podívají na výplatní měsíční pásku a srovnávají to s tímto průměrem. Zapomínají přitom, že v průměru byly za loňský rok započítány i dva další platy po padesáti procentech (takzvaný 13. a 14. plat), čili ještě jeden plat navíc, a krom toho byly také vyplaceny vysoké odměny," dodal Bernard.

Ty údajně na některých školách v prosinci dosáhly až 10 tisíc korun. Na to, že průměry jsou často vyšší, než co učitel skutečně inkasuje, má vliv i vyšší věk pedagogů. Učitelské sbory jsou vyšší věkové kategorie. "V 9. až 12. platovém stupni máme přes polovinu z nich a v samotném 12. stupni, což jsou ti nejstarší, je čtvrtina učitelů. A ti mají samozřejmě vyšší plat než pedagogové, co nastoupí nebo mají pár let praxe," vysvětlil Bernard.

Letos možná hůř

Patnáct tisíc korun hrubého a v tom 1200 korun osobního ohodnocení, takový byl loni měsíční výdělek učitelky plzeňské základní školy, která nechce uvést své jméno, jež je ale redakci známo. Na odměnách tato kantorka se 17 lety praxe loni dostala celkem 3000 korun hrubého. S novou šestnáctitřídní platovou tabulkou se její platový tarif od ledna zvýšil o 2500 korun, takže celkově nyní bere 17 500 korun hrubého.

S napětím ale čeká na začátek 2. čtvrtletí, kdy se vedení školy rozhodne, zda pedagogům ponechá osobní ohodnocení, nebo jim ho sníží či vezme. "Ještě výplata za březen by měla být stejná. V dubnu se ale dozvíme, jestli je dost peněz i na to, aby nám mohli nechat osobní ohodnocení. Pokud ne a pokud nám navíc ani nedají 13. a 14. platy stejné jako před rokem, budeme na tom letos hůř než loni," obává se učitelka.

Rozhodne to vláda

Ředitel Bernard tvrdí, že pokud ve školách sníží počty zaměstnanců o 2 procenta, jak měli za úkol, měli by mít na odměny a osobní ohodnocení dost prostředků. Co se však týká 13. a 14. platů, resort v tuto chvíli nemá ani na to, aby je učitelům zajistil ve výši deseti procent, jak je tomu v ostatních ministerstvech.

Peníze na to vyčleněné použilo na zajištění nadtarifních složek, na něž také není dost prostředků. "Vláda by měla ale rozhodnout už tuto středu," říká Bernard. Vláda použila 13. a 14. platy na zafinancování nové šestnáctitřídní tabulky a slíbila, že peníze na tyto platy bude počátkem tohoto roku ještě hledat.

Ministr Škromach prosazuje, aby dosahovaly padesáti procent, ale premiér Špidla, ministr financí Sobotka a další ministři se kloní spíš k variantě deseti procent.

Přiblíží se do 2 let k 130 procentům?

Dosáhnou při tomto vývoji platy pedagogů v roce 2006 výše 130 procent průměrné mzdy v zemi? Takové výdělky učitelům slibovala už minulá vláda, ale slib nesplnila. Ministryně školství Petra Buzková v pondělí Právu řekla, že tato vláda ve svém prohlášení ani v žádném jiném textu 130 procent neslibovala.

"Nicméně já se budu snažit, abychom se k tomuto cíli přiblížili, a udělám, co bude možné," dodala. Vrchní ředitel Bernard doplnil, že hodně závisí na tom, jak dopadne jednání o dalších platech. "Kdybychom dostali 4,7 miliardy, které potřebujeme, aby mohly být 13. a 14. platy ve výši padesáti procent, mohl by se letos průměrný plat pedagogů (včetně ředitelů) pohybovat kolem dvacet tisíc. Pak už bychom se těm 130 procentům přibližovali," říká Bernard.