Ukazují to dopisy, které přišly do redakce, i vysoký počet příspěvků v diskusi pod článkem na Novinkách.cz. [celá zpráva]

Jedni v informacích od vládního zdroje o tom, kolik Romů u nás žije, kolik z nich pracuje, kolik je nezaměstnaných a že největší počet ani na úřady práce nechodí, vidí projev rasismu.

„Domnívám se, že článek „Většina Romů, kteří by mohli pracovat, si zaměstnání nehledá“ naplňuje znaky trestného činu. Agresivní a velmi ponižující internetová diskuse na jen potvrzuje mé podezření. Zvažuji podání trestního oznámení proti vaší osobě,“ napsal redaktorovi Práva čtenář Petr Matonoha.

Vládní agentura pro sociálně vyloučené lokality následně záhy začala v pátek zmírňovat údaje, které zprvu Právu poskytla s tím, že počet Romů, kteří si práci nehledají, bude celorepublikově určitě nižší, protože vycházela jen z odhadů Světové banky, která si to počítala pouze v problematických lokalitách.

Vládní agentura tápe

„Data uvedená v článku pochází z materiálu Světové banky Šance na zlepšení zaměstnanosti Romů. Světová banka však prováděla své šetření jen v obcích s vyloučenými lokalitami. V nich přitom žije maximálně polovina romské populace v ČR. Mezi těmi, co žijí mimo tyto lokality, je zaměstnanost určitě výrazně vyšší,“ napsal Právu mluvčí agentury Václav Zeman bez upřesnění nebo odhadu, o kolik asi je vyšší.

Přitom Právo se od počátku ptalo na celková čísla či odhady za celou Českou republiku, nikoliv jenom na lokality, kde se Romové bez práce koncentrují. „Mnoho Romů, kteří nejsou účastníky pracovního trhu, jsou tzv. demotivovaní pracovníci, tedy nezaměstnaní, kteří po marném úsilí přestali hledat práci. Opakovaný neúspěch při hledání zaměstnání bývá důvodem k rezignaci na hledání zaměstnání,“ dodal šéf této agentury Martin Šimáček. Tvrdí, že řada lidí ve vyloučených lokalitách usiluje o práci.

„Řádově tisícovky Romů z vyloučených lokalit se účastní veřejné služby, jež je podmínkou k výplatě některých sociálních dávek,“ zdůraznil Šimáček.

Stojí to miliardy, ale situace se nelepší

Jedno je však jisté – většina čtenářů dává velmi ostře najevo své pobouření nad tím, že zatímco oni musejí otáčet každou korunu a žádné dávky nedostávají, byť mají hluboce podprůměrný příjem, tak jejich sociálně nepřizpůsobivým spoluobčanům stačí mít hodně dětí a žít tak ze sociálních dávek ve hmotné nouzi či z dotovaného bydlení. Nebo z toho, že v některých městech už je například nechávají hromadnou dopravou jezdit zdarma nebo po nich v nemocnicích nechtějí regulační poplatky.

„Pobírají dávky v hmotné nouzi, mají příspěvky na všechno. Za léky, za nájem, za energie, za nemocnice tam neplatí vůbec, stačí, když donesou papír, že berou dávky hmotné nouze,“ napsala Jana Škrlová z Ostravy.

„Na úřadu práce nejsou evidovaní, ale na sociálce pomalu bydlí,“ míní Jiří Pešice z Oseku u Rokycan. Další dodávají – ze státní kasy to stojí desítky miliard, ale vede to k něčemu, zlepšuje se například jejich vzdělání?

Klást však takové obyčejné otázky, třeba o tom, zda se do dané lokality chystá projekt na stěhování Romů do obecních bytů, a pokud ano, zda je na to připravená policie a sociální zařízení, však může být ošemetné. Oficiální místa mohou tazatele snadno osočit z rasismu.