Jakub Klouzal nastoupil do pozice odboru centrálních systémů a technologií MZV v roce 2008. Brzy po svém nástupu prý zjistil, že se některé zakázky na ministerstvu předražují, a to, co považoval za chaos a nekompetentnost, je cílený nepořádek, v němž šlo snadno vyvádět peníze z rozpočtu ministerstva.

„Trvalo mi zhruba tři čtvrtě roku, než jsem začal věřit, že je to skutečně tak,“ popsal své tehdejší pocity Klouzal.

Odešel do soukromého sektoru

Své informace předal nadřízeným, ti mu prý ale doporučovali, aby si je nechal pro sebe. Obrátil se proto i na oba ministry, kteří se ve funkci vystřídali, Jana Kohouta a poté Karla Schwarzenberga. Oba se rozhodli veřejné zakázky prověřit, veškeré pokusy však vyšly do ztracena.

Naopak Klouzal začal čelit výhrůžkám a nakonec letos na funkci i práci pro ministerstvo sám rezignoval. Nyní pracuje v bankovním sektoru jako expert na počítačovou bezpečnost.

„Bylo pro mě zklamání, že se ty věci neřeší,“ uvedl Klouzal. „Hlavně ze strany ministra Schwarzenberga, který je mi jinak sympatický, to považuji za selhání profesionální i lidské. Jezdí za disidentkou Su Ťij, ale doma má někoho, komu vyhrožují,“ dodal bývalý šéf ministerského odboru.

Situace se zlepšuje, ale jen mírně

Podle předsedy správní rady nadačního fondu Karla Janečka se od udělení ceny bývalému řediteli Státního fondu životního prostředí Liboru Michálkovi situace ve státní správě mírně zlepšuje. „Víc lidí si uvědomuje, že korupce se týká i jejich rodin a celé společnosti, že to není nic abstraktního,“ prohlásil Janeček. „Objevují se odvážní lidé, kteří s tím chtějí něco dělat,“ dodal.

I Klouzal podle něj ušetřil státu nemalé peníze, když některé nevýhodné zakázky ministerstva zastavil ještě před vyhlášením nebo dosáhl změny v průběhu jejich realizace. Janeček vyčíslil úsporu na zhruba 1,2 miliardy korun.