Jisté zatím je, že osamělým penzistou se podle státu rozumí senior pobírající starobní penzi, který žije v jednočlenné domácnosti.

Takovému důchodci, jak Právo uvedlo již ve středu, by neměly dopadnout škrty v sociální oblasti na hlavu tak tvrdě, jak ještě před volbami ministerstvo zamýšlelo.

Důchodci žijící o samotě budou zvýhodněni při výpočtu příspěvku na bydlení, pokud dokážou nízké příjmy a svou osamělost doložit. „Na základě prohlášení takového žadatele o dávku a zároveň sociálního šetření, které je v případech dávek v hmotné nouzi prováděno běžně, lze samozřejmě vysledovat, zda se jím uváděné skutečnosti zakládají na pravdě,“ sdělila Právu mluvčí ministerstva Viktorie Plívová.

Na otázku Práva, zda bude hrát roli i skutečnost, jestli senior žádající o příspěvek má, či nemá děti, které by se o něj teoreticky mohly postarat, Plívová odpověděla, že toto hledisko zatím nebylo vyjasněno.

Podle ní zatím nelze přesně říci, jak budou penzisté v jednočlenné domácnosti zvýhodněni. Jak už ale Právo informovalo, neměl by se při výpočtu příspěvku brát v potaz celý příjem důchodce, ale jen 80 procent, což podle ministra práce Jaromíra Drábka (TOP 09) těmto lidem podstatně pomůže. Jde zhruba o dvacet tisíc seniorů.

Na TV se nepřispívá

Dosud mají nárok na dávku lidé, pro něž náklady na bydlení přesahují 30 procent příjmu, v případě Pražanů 35 procent. Vláda chce sloučením doplatku a příspěvku na bydlení tuto mez od ledna posunout na 50 procent a ušetřit tak 1,4 miliardy korun. Na tuto pomoc tak ztratí nárok 80 tisíc lidí z necelých 180 tisíc osob, kterým ještě letos stát dávku na bydlení poskytl.

Do nákladů na bydlení se počítá nájemné, služby spojené s užíváním bytu, příspěvek do fondu oprav i elektřina, voda, plyn. Naopak tam nepatří poplatky za televizi, telefon či internet.