Za prvé by měl v Aténách přispět k bezpečnosti olympijských her prapor chemické, biologické a radiační ochrany z Liberce. Za druhé by se neměl zeštíhlovat česko-slovenský prapor v Kosovu, protože tam vypukly masové nepokoje. Ministerstvo však nemá na další mise peníze, a pokud nedostane dodatečné finance buďto z NATO, anebo od pořadatele OH, pak si bude muset vybrat, které akce se zúčastní.

"Peníze bychom na to nepochybně našli, ale nebylo by to optimální. A kromě toho by se zkomplikovala možnost vyslání vojáků do Řecka," uvedl na dotaz Práva k účasti v Kosovu mluvčí ministerstva obrany Ladislav Šticha.

Ze státní pokladny peníze nečekají

Dodal, že v této chvíli není nic rozhodnuto a uvidí se, zda se NATO rozhodne zůstat v Kosovu v plném počtu. Pak se o tom bude rozhodovat i na české půdě. Podle Štichy na ministerstvu nevěří, že by jim z tíživé finanční situace pomohla státní pokladna. To, že by přibližně stovka českých vojáků měla v Kosovu nadále zůstat, ve čtvrtek slíbil premiér Vladimír Špidla generálnímu tajemníkovi NATO Jaapu de Hoop Schefferovi.

Půlroční pobyt českých vojáků v Kosovu stojí 275 miliónů korun. V současné době odlétá stovka prostějovských výsadkářů na misi do Afghánistánu a jejich pobyt přijde na necelých 250 miliónů. Jednotku vojenské policie vyslalo ministerstvo obrany před časem i do poválečného Iráku. Cena této mise je též kalkulována na 250 miliónů.

Jedna miliarda na všechny mise

Ministr obrany Miroslav Kostelka před nedávnem prohlásil, že armáda disponuje jednou miliardou na všechny mise. Kdyby tedy měli všichni vojáci v Kosovu zůstat do konce roku, sáhla by armáda až na dno své rezervy na zajišťování misí.

V česko-slovenském praporu je nyní 400 Čechů a 100 Slováků. Prapor se měl zmenšit v rámci redukce celé KFOR. Při zahájení mise v roce 1999 v Kosovu působilo na 50 tisíc vojáků mírových sil. V současnosti má KFOR přibližně 17 tisíc vojáků. Od 1. května to mělo být pouhých sedm a půl tisíce.