"S tím nemáme absolutně žádné problémy, v současnosti muselo Jihočeské divadlo platit za pronájem točny Národnímu divadlu, které má unikátní scénu ve správě, bezmála 800 tisíc korun ročního nájmu. Naopak rozebrání točny se odhaduje na jen několik stovek tisíc. Znamená to že během ještě tříletého provozu bude vlastnictví točny pro město, ale hlavně pro Jihočeské divadlo přínosem," řekl Právu primátor Miroslav Tetter (KDU-ČSL). Připomněl, že současná složitá situace, kdy Jihočeské divadlo muselo v posledních sezónách platit za užívání točny nájem, nastala nešťastným rozhodnutím bývalé náměstkyně Hany Urbancové v druhé polovině devadesátých let.

" Jsem přesvědčen jediné správné rozhodnutí je akceptovat nabídku. Je zbytečné nyní spekulovat nad tím, kolik by stála demontáž i montáž točny z Krumlova na jiné místo. Je třeba si uvědomit že využit by šla pouze technologická část a vlastní konstrukci by využít stejně nebylo možné," navázal na primátora jeho náměstek Tomáš Kubín (ODS). Obdobný názor zastává i pověřený ředitel Jihočeského Divadla Jiří Šesták.

Bude nová točna?

"Rád bych připomenul, že tržby z krumlovské scény se každoročně pohybují na hranici třinácti miliónů a po odečtení nákladů je čistý zisk pro divadlo sedm miliónů. Pokud bychom o možnost hrát v Českém Krumlově přišli, dosáhl by výpadek ve financování divadla za tři roky 21 miliónů korun," apeloval na zastupitele pro převzetí točny do městského majetku Šesták. Navíc přišel s myšlenkou, jak využít případně na stavbu nové točny po roce 2006 evropské strukturální fondy. "Myslím si, že by nebylo od věci zapojit do nového projektu partnerská města v Pasov a Linec, neboť otáčivé hlediště je už řadu let nadregionální záležitostí," zdůraznil Šesták.

O tom, kde by měla nová přírodní scéna stát, zatím odmítají budějovičtí politici spekulovat. "Ideální by bylo, kdyby mohla zůstat stát tam , kde je. Samozřejmě ale zvažujeme i lokalitu v Českých Budějovicích či v jejich blízkém okolí," dodal Kubín.