"Přijata může být pouze jedna kandidatura," potvrdil mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Kandidáta na prezidenta může navrhnout 20 poslanců nebo deset senátorů, anebo 50 000 občanů formou petice. Mezi občany podepsanými na petičním archu ale můžou být i poslanci a senátoři.

"Kandidát na prezidenta může být uveden pouze na jedné kandidátní listině," uvedlo ministerstvo s tím, že stejná úprava platí i v případě ostatních voleb. Jestliže by některý z adeptů kandidoval na základě více nominací, musely by být podle vnitra být odmítnuty.

"Pokud bude u všech kandidátních listin přiloženo vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, kde se kromě jiného uvádí, že kandidát nedal souhlas k tomu, aby byl uveden na jiné kandidátní listině, bude rozhodnuto o odmítnutí všech takto předložených kandidátních listin," uvedlo ministerstvo. Přijatelná by nebyla ani případná společná "parlamentní" nominace, kterou by podepsali jak poslanci, tak senátoři, uvedl Řepka.

Několik lidí se bude muset rozhodnout

Možnost dvojí kandidatury by se mohla týkat expremiéra Miloše Zemana, pro jehož nominaci senátor Vladimír Dryml (dříve ČSSD) získal potřebné podpisy devíti dalších kolegů. Zeman nicméně svou kandidaturu podmínil občanskou podporou a jako první ohlásil získání potřebných podpisů pod příslušnou peticí.

Podpisy pro kandidaturu se rozhodl sesbírat také senátor a místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier, byť může být nominován svými stranickými kolegy jak v dolní, tak v horní parlamentní komoře. Stejně by mohl být v obou komorách navržen místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Předseda TOP 09 a vicepremiér Karel Schwarzenberg získal podpisy všech 40 poslanců své strany a spřízněného hnutí Starostů a nezávislých.

Rozhodovat se mezi nominacemi nemusejí ani expremiér Jan Fischer, bývalá europoslankyně a předsedkyně Suverenity Jana Bobošíková, současná členka Evropského parlamentu Zuzana Roithová (KDU-ČSL) a exministr Vladimír Dlouhý. Už oznámili, že pro svou kandidaturu získali dost podpisu od občanů.