Pane ministře průmyslu a obchodu, před nedávnem jste řekl, že politika nesmí být jen politickými střety a hádkami v parlamentu, ale že politici jsou zodpovědní za reálný svět, v němž žijeme. Útok na prezidenta Václava Klause to podle vás potvrzuje?

Myslím, že ano. Lidé od politiků čekají srozumitelná řešení problémů. Nemusejí být vždy populární, ale lidé je musí chápat. Pokud je pro ně politický svět více a více nesrozumitelný, může u řady z nich narůstat pocit frustrace. V tomto smyslu je pro mě střelba na pana prezidenta signálem něčeho mnohem závažnějšího.

Znamená to, že incident považujete za vážný signál rostoucího napětí ve společnosti?

Určitě. Lidé jsou po dlouhé době sociálních jistot vystaveni prostředí, které je pro ně složité. Často vzdělaní a samostatní občané musí čelit problémům, které dříve řešit nemuseli. Je to doba, kdy se v Evropě mění podmínky. Bohužel, současná politická scéna v ČR je někdy plná střetů a řada politiků, veřejně činných lidí, ale i média situaci zbytečně polarizují.

Typickou ukázkou jsou výroky pana Zavadila o nejhorší vládě od roku 1950. Přece musí dobře vědět, že jeho slova nejsou korektní a že často na náměstích v rámci mocenského odborářského boje vyvolává emoce a nereálná očekávání, která by stejně neuměl naplnit.

Obdobně je tomu u Holešovské výzvy. Lidé jsou neustále vystaveni ostrým, často nevybíravým střetům politiků a mají pocit, že se jejich problémy vlastně neřeší. To je pro mne osobně jeden z klíčových problémů i současné ODS, že dokážeme málo vysvětlovat, co a proč je to či ono třeba udělat.

Zmínil jste ale i média…

V dnešní době média svět, v němž žijeme, nejen ovlivňují, ale také ho tvoří. Pokud lidé dnes a denně čtou jen špatné zprávy o ekonomice a společenské situaci, jsou přesvědčeni, že to tak je, byť realita může být jiná. Sami mohou jen složitě vyhodnocovat například tempo růstu HDP či jiné údaje a jsou v tomto směru na média odkázáni.

Typickým příkladem této atmosféry je, jak dnes v českých bankách vzrůstají vklady a stagnuje spotřeba domácností. Přitom naše ekonomika by potřebovala, aby to tak nebylo.

Nejsou to ale právě politici, kteří tuto situaci přiživují?

Neříkám, že politici nenesou odpovědnost. Vždy jsem tvrdil, že pokud stále hovoří o krizi, tak ji spíše tvoří, než ji pomáhají řešit. Pokles domácí spotřeby je typická ukázka. Bohužel i někteří novináři dokážou neobjektivně eskalovat a uměle vytvářet konfliktní situace.

Kriticky ale musím přiznat, že když o tom mluvím s tou většinou novinářů, kterých si vážím a dělají svou práci objektivně a dobře, říkají, že příčina je i v tom, jak s nimi my, politici, komunikujeme. A mají také pravdu. Myslím, že je poctivé říci, že se politikům a médiím méně daří věci srozumitelně lidem vysvětlovat.

Máte opravdu pocit, že se situace u nás popisuje hůře, než jaká ve skutečnosti je?

Když se člověk rozjede a rozhlédne po Evropě a po světě, zjistí, že se v ČR zatím pořád žije dobře. Tím neříkám, že se některým lidem nezhoršují životní podmínky a že nás nečekají v některých oblastech nezbytné změny. Přesto ale česká ekonomika je opravdu proti těm, ke kterým jsme v nedávné historii ještě obdivně hleděli, pořád zdravá.

Pokud si uchováme vzdělané lidi, konkurenceschopný průmysl a budeme vnímat, že peníze se musí napřed vydělat a ze státního rozpočtu neutrácet za nesmysly, pokud zvládneme rozumně reformy v sociální, zdravotní a školské oblasti, není nutné mít z budoucnosti strach.

Hovořil jste o střetech v parlamentu. Ty se ale už nevyhýbají ani sporům uvnitř koalice i samotné ODS. Jak vnímáte v této souvislosti požadavky šestice rebelů, bez jejichž hlasů visí osud vlády na vlásku?

Já jsem měl hlavně na mysli kulturu těch střetů, extrémní polarizaci. Neříkám, že nemají být, jsou-li kultivované a jde o ideovou podstatu. Ale je pravda, že nepovažuji tento střet za ideový. Ne že by téma zvyšování daní nebylo pro ODS bolestivé, ale časování a prezentace tohoto střetu ukazuje, že se jedná spíše o mocenské přetlačování uvnitř strany.

Bohužel přišlo v tu nejméně vhodnou dobu před krajskými volbami. Řada našich politiků v regionech usilovně pracuje na příznivém volebním výsledku pro ODS a tato situace jim rozhodně nepomáhá. Já stále chci věřit, že se podaří s nespokojenými poslanci najít společnou řeč a že středopravou vládu nepotopí. Pokud by k tomu došlo, pak by bylo asi férové si přiznat, že projekt společné vlády s TOP 09LIDEM selhal, a rozdat politické karty znovu.

V parlamentních i ve stranických kuloárech se hovoří o možnosti, že v případě odstoupení Petra Nečase jste tím mužem, který by mohl vést rekonstruovanou koaliční vládu…

To jsou opravdu nesmyslné kuloární spekulace. Petr Nečas je předsedou ODS, oznámil kandidaturu na post předsedy na nadcházejícím kongresu a já jsem mu opakovaně deklaroval svoji podporu. Navíc pokud by tato vláda padla, pak další řešení bude na rozhodnutí stranických orgánů ODS – a nebude rozhodnutím nějakého jedince. Já nyní spíš vnímám, že by bylo fér rozdat znovu politické karty v nových volbách.

V samotné ODS se ale převzít odpovědnost alespoň na úrovni místopředsedy či dokonce prvního místopředsedy nebráníte?

Ano, to jsem již deklaroval. Na kongresu se chci ucházet o pozici ve vedení strany. Ale znovu musím vyvrátit některé spekulace a říci, že moje ambice nemíří k postu předsedy strany a Petr Nečas má moji plnou podporu.

Neodrazuje vás neúspěch na minulém kongresu, kde nakonec bralo křídlo Petra Nečase vše a jeho kritici z krajů vyšli na prázdno?

Minulý kongres se nesl ve specifické a dosti emotivní atmosféře boje „těch hodných“ proti „těm zlým“. Delegáti pod určitým i mediálním tlakem zvolili vedení, které vycházelo vstříc tehdy aktuální společensko-mediální poptávce. Zda to byla volba šťastná, zhodnotí delegáti na nadcházejícím kongresu. Já se současným fungováním grémia ODS zcela spokojen nejsem a jsem přesvědčen, že bych určitou změnu přinést mohl, a proto se chci o tuto pozici ucházet.