V původním návrhu bylo, že se rostliny budou pěstovat v Česku, ale s tímto návrhem nesouhlasí ministerstvo zdravotnictví a prosazuje dvouroční odklad. Odůvodňuje to tím, že potřebuje čas na přípravu státní agentury, která bude vydávat pěstitelům licence a která by měla vzniknout pod křídly Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Lhůta bude dvouletá

„My se kloníme k dvouleté lhůtě, aby se to odpovědně připravilo,“ řekl Právu náměstek ministra Martin Plíšek.

Podle něj budou muset pěstitelé získat povolení pro nakládání s omamnými látkami a SÚKL musí připravit výběrová řízení. „Také chceme během té doby zjistit, jak bude probíhat dovoz, jaká bude cena a jak to vyřešíme s případnou úhradou ze zdravotního pojištění,“ dodal.

S dvouletým zpožděním nesouhlasí např. poslanec Pavel Bém, který byl jedním z předkladatelů zákona. „Odklad dva roky pro domácí produkci a tím nepochybně dvouleté cenové omezení dostupnosti léčebného konopí jsou dle mého názoru zbytečné,“ řekl Právu.

Dodal, že podle něj by měl SÚKL stačit jeden rok.

Podle českých pěstitelů lze konopí vypěstovat mnohem levněji. „Kdyby se licencované konopí vyrábělo u nás, cena bude až o dvě třetiny nižší,“ říká Jiří Stabla z firmy, která vyrábí konopné masti.

Samovýroba nepřestane

Pokud se bude konopí dovážet a nebude hrazeno z veřejného pojištění, budou se měsíční náklady pohybovat od jednoho až do pěti tisíc korun. Podle Plíška předkladatelé počítali s nákladem okolo 1200 korun měsíčně, ale ten se může několikanásobně zvýšit v případě nemocí jako Parkinsonova či Alzheimerova choroba nebo roztroušená skleróza, kdy pacienti potřebují měsíčně desítky gramů sušené rostliny.

Původním záměrem zákona bylo, aby pacienti měli kontrolovaný přístup ke konopí a nemuseli si ho pěstovat doma a tím se vystavovat případné policejní represi. Pěstování marihuany je trestné, do pěti rostlin je to přestupek, kdy hrozí zabavení výpěstků a pokuta. Pokud ale bude konopí v lékárnách drahé, nelze předpokládat, že si je budou všichni kupovat a přestanou se samovýrobou.

Boj o technické konopí

Situaci by mohlo částečně vyřešit to, že se konopí dostane na seznam hrazených léčiv. Ale to může trvat i rok. Podle Plíška bude také záležet na tom, kolik bude pacientů, a jaké budou s léčbou úspěchy. „Nelze vyřešit vše najednou, referenční rozsah pacientů budeme znát až v polovině příštího roku,“ dodal.

Zákon má velkou šanci na přijetí, protože jej podporují poslanci ze všech stran. Minulý týden zemědělský výbor přijal pozměňovací návrh, aby se k léčebným účelům mohlo používat technické konopí, které neobsahuje zakázanou psychotropní látku THC.

Pokud by tento návrh prošel, mohly by rostliny k léčebnému použití dodávat i běžní zemědělci, nejen ti, kteří získají licenci SÚKL.

Podle aktivistky Hany Gabrielové, která se živí pěstováním technického konopí, je paradoxní, že dnes je dovoleno zpracovávat z konopí pouze stonek a semena, zatímco květenství, v kterém je obrovské množství léčivých látek, se musí vyhazovat.

„Konopí obsahuje asi 470 canabinoidů (CBD) a přitom pouze jeden z nich je zakázaný (THC). A na roztroušenou sklerózu, alzheimera, nebo nemoci, kde je nutné tlumit křeče, tam stačí CBD, který je v technickém konopí,“ řekla Právu Gabrielová. Podle ní by stačilo technické konopí zařadit mezi léčivé rostliny.

To se ale zase nelíbí ministerstvu zdravotnictví. Podle ředitelky Inspektorátu omamných a psychotropních látek Aleny Ondrouškové je to v rozporu s úmluvou OSN o omamných látkách. „Ta úmluva mluví o konopné pryskyřici a nerozlišuje, jestli je z technického či běžného konopí,“ řekla Právu.

Gabrielová to považuje za hloupost, protože úmluva OSN vznikla v roce 1961, tedy než se technické konopí začalo pěstovat. „Oni už to ale nedokážou zastavit, protože se technické konopí hojně využívá. Vím, že čtyři velké lázně využívají odvary z květu konopí,“ uvedla. To si uvědomuje i ministerstvo, které podle Ondrouškové chystá vlastní novelu, která počítá s tím, že se bude moci zpracovávat i květenství.