Článek
Poválečné drama se odehrálo ve druhé polovině května 1945 nedaleko Dobronína na Jihlavsku. Podle pamětníků tam měla během taneční zábavy skupina podnapilých lidí, údajně příslušníků tzv. Rudých gard, vyvést z internace 17 německých starousedlíků, na louce zvané Budínka je donutili vykopat si hrob a poté je ubili.
Nejbližší oněch mrtvých byli záhy odsunuti do Německa a své otce a bratry hledali celá desetiletí marně. Na české straně se o události mlčelo. Když pak v roce 2010 na základě závažných argumentů zahájili vysočinští kriminalisté pátrání, vzbudilo to mezi lidmi velké vášně. Krátce po zahájení policejní práce ale archeologové přinesli důkaz, že k násilnému činu na Budínce skutečně došlo.
Spisovatelka Herma Kennel celou věc do značné míry odstartovala, když vydala knížku zachycující tragédii ve vzpomínkách pamětníků. Na pohřbu nechyběla.
Analýza kosterních ostatků poté potvrdila i jména obětí. Šlo většinou o sedláky, ale i o policistu a učitele, z Dobronína a okolních obcí. Vesměs měli být registrováni v některé z nacistických organizací, že by ale páchali nějaké konkrétní zlo, není známo.
Němci jsou vděčni Čechům za dotažení kauzy
Jak poznamenal amatérský historik a spisovatel Jiří Vybíhal, který se období tzv. protektorátu v Jihlavském jazykovém ostrově dlouhodobě věnuje, prosté členství by oněm lidem vyneslo rozsudkem lidového soudu maximálně pětileté vězení. Navíc je čekal odsun.
„Na dnešním pohřbu měly své zástupce takřka všechny dotčené rodiny, ze zdravotních důvodů se nedostavili snad ve dvou i či třech případech,“ uvedl Jiří Vybíhal. Jak doplnil, německá strana je Čechům vděčná za dotažení kauzy do konce. „Váží si práce policie, zpočátku té iniciativě totiž moc nevěřili,“ dodal.
Pohřbu předcházela zádušní mše v chrámu sv. Jakuba. Sloužil ji Dieter Lang, kněz narozený již v Německu, ale v rodině pocházející ze Stonařova na Jihlavsku. Jak naznačil, odsun zůstal v jeho rodině tématem velmi bolestným.
Dieter Lang se netajil s tím, že téma odsun bylo pro jeho rodinu bolestné. Nad hrobem ho přemohlo dojetí.
Působivé kázání zaměřil na zdůraznění podmínek pro smíření a mír. „Neustálé vyčítání chyb nás nedovede ani o krok dál,“ zdůraznil a připomněl text modlitby Otče náš: „a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.“ V závěru pak uvedl: „Nad otevřeným hrobem z Budínky nabízíme ruku ke smíru. Nechceme nic hmotného, sami máme dost. Ale mír může vzniknout jen tam, kde se stýkáme v přátelství, kde panuje důvěra.“
Hrob obětí z Budínky na jihlavském ústředním hřbitově zdobí žulový pomník ve tvaru kříže. Je na něm uvedeno 17 jmen mužů, kteří přišli ve stejných souvislostech o život. Dva muži byli pochováni v Polné, ostatky tří se nepodařilo nalézt nebo identifikovat.
Z Německa přijelo na osm desítek pozůstalých. Řada z nich i navzdory vysokému věku či handicapu.