Článek
Někteří současní místopředsedové mají drobné škraloupy, takže do popředí se na jejich funkce derou nové tváře. Často sporné, ale i tak cenné. Mohou sehrát roli nastrčených koní, nebo bude možné jejich stažení ze hry zobchodovat.
Jako například ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, o kterém se při poslanecké krizi v ODS šeptem mluvilo jako o případném náhradníkovi lídra Petra Nečase. Ačkoliv Kuba popřel, že by pomýšlel na nejvyšší post, dodal, že o místopředsednické křeslo by si klidně řekl.
Mezi občanskými demokraty začíná údajně Kubova hvězda stoupat: prý si jej v poslední době oblíbil i prezident Václav Klaus, jehož hlas má v ODS stále velký vliv.
Bratrovražedný souboj v Praze
„Opakovaně jsem panu premiérovi deklaroval, že nehodlám kandidovat na předsedu proti němu. Hodlám se ucházet o pozici ve vedení ODS,“ řekl Kuba minulý týden.
Nicméně současně dodal, že pokud by Nečas pozici šéfa neobhájil, „samozřejmě každý, kdo je na čele ODS, kdo je ve vrcholných funkcích, by musel s plnou zodpovědností a odvahou zvážit, co může udělat pro tuto značku. Bylo by to legitimní rozhodnutí a i já bych musel v té chvíli se rozhodovat a situaci zvažovat.“
O místopředsednické posty si už řekli dva vlivní protihráči z klíčové pražské organizace, a sice primátor Bohuslav Svoboda i jeho nejvýraznější oponent Boris Šťastný.
Právě Šťastný jako poslanec v současné době rebeluje proti zvýšení daní.
A jestliže ještě před několika měsíci by Svoboda Šťastného zřejmě ve volbě drtivě porazil (není totiž pravděpodobné, že by dva místopředsedové byli ze stejného regionu), dnes už to prý tak jasné není.
„Moc šancí si nedávám, ale zkusím zabojovat,“ řekl Právu Šťastný. Zákulisní informace nicméně naznačují, že primátor ztrácí mezi Pražany podporu. Nedávno se to ostatně projevilo ve sporu o odvolaného ředitele Dopravního podniku Vladimíra Liche.
Spekuluje se, že pražská ODS se začíná přiklánět zpět ke Šťastnému a že právě místopředsednický post pro něj by Praha vyměnila za hlasy Nečasovi.
O premiéra se Svoboda opíral v klíčových okamžicích (změna koaličního partnera v Praze z ČSSD na TOP 09, souboj o Dopravní podnik), ale Nečas současně nehází přes palubu ani Šťastného. Toho ocenil jako zdravotnického experta už v době, kdy válka primátora i Šťastného hrozila vyústit v rozpad pražské ODS.
Včera Nečas jako cenné opět vyzdvihl Šťastného názory na zdravotnictví. S tímto uznáním ho však současně tlačí do role resortního odborníka bez širšího politického vlivu. Šťastný ostatně už loni přišel o důležitou funkci šéfa pražské ODS, když se jí vzdal ve prospěch Svobody.
Tluchoř Topolánkovou prodlouženou rukou
Dalším místopředsedou ODS by se údajně rád stal i Petr Tluchoř. Největší Nečasův vnitrostranický rival v poslední době zvýšil svou cenu, když se premiérovi postavil v otázce daňového balíčku. Podle spekulací souvisí i tato jeho aktivita nejvíce s blížícím se kongresem.
Právu však místopředsednickou ambici Tluchoř potvrdit nechtěl. „Není to něco, k čemu bych se teď chtěl vyjadřovat,“ odpověděl na dotaz Práva, bude-li kandidovat. Tluchoř je ale také znám jakou souputník Mirka Topolánka a ve vedení ODS by mohl být vnímán hlavně jako jeho prodloužená ruka. A Topolánek po „puči“, jak označil svůj vynucený odchod z čela ODS v roce 2010, Nečasovo vedení několikrát otře zkritizoval.
Staré tváře mlží
Po výrazné personální obměně se v ODS volá už dlouho, už neúspěšný uchazeč o Hrad, europoslanec Evžen Tošenovský natvrdo řekl, že by se všichni současní místopředsedové měli poroučet.
Někteří z nich se však zřejmě pokusí své posty obhájit, například první místopředsedkyně Miroslava Němcová, která platí za jednu z nejvýraznějších tváří strany. Jako jediná je vedle Nečase, Svobody a hradního kandidáta Přemysla Sobotky i celostátní tváří ODS před říjnovými volbami.
Jejím jediným „škraloupem“ je nečekané odmítnutí prezidentské kandidatury, ve které by patrně měla větší šance než Sobotka. Její krok na jaře rozladil straníky a údajně i Nečase, kterému zprávu, že to vzdává, poslala jen v SMS.
Znovu si o post řeknou zřejmě i Pavel Blažek z početné a vlivné jižní Moravy a zhrzený Jiří Pospíšil, kteří se vystřídali ve vedení ministerstva spravedlnosti. O Pospíšilovi se dokonce hovořilo jako o možném vyzyvateli Nečase. To Pospíšil už dřív odmítl.
A co obhajoba místopředsednického křesla? „Ještě jsem se nerozhodl. Uvidím, jaká bude atmosféra ve straně,“ řekl Právu Pospíšil. Je krajským lídrem ODS v domovské Plzni a kandidátem na hejtmana.
Naznačil však, že by ve vedení ODS rád zůstal. „Podle průzkumů to vypadá, že se hejtmanem spíše nestanu. Bylo by nicméně záhodno, aby měl plzeňský region ve vedení ODS svého člověka,“ řekl v pátek Právu.
Rovněž Blažek nechtěl najisto říci, jestli bude post obhajovat. „Tato otázka je velmi předčasná. Záleží, jak se dohodneme v regionu. Kandidoval bych rád, ale také může kandidovat někdo úplně jiný,“ odpověděl vyhýbavě. Ministerská pozice by mu nejspíš pomohla post snadněji obhájit.
Další z místopředsedů, Pavel Drobil hodlá svůj osud ve vedení ODS spojit s nadcházejícími volbami. „Zatím to vůbec neřeším. Soustředím se na krajské a senátní volby, za které ponesu odpovědnost,“ řekl Právu Drobil. Ten je volebním manažerem ODS, který musel opustit ministerstvo životního prostředí kvůli údajné korupční kauze, jejíž šetření bylo minulý měsíc zastaveno.
Přijde nový kohout na hromadu hnoje?
Stín korupce se vznáší kvůli kauze Promopro i nad posledním ze současných místopředsedů Alexandrem Vondrou. Na dotaz Práva, hodlá-li kandidovat, neodpověděl. Čeká ho nejdřív obhajoba senátorského křesla na Litoměřicku.
Současné dění v ODS, kdy se skupina poslanců postavila proti premiérovi, vnáší do stranických řad značnou nervozitu. „Právě si velmi úspěšně kazíme krajskou kampaň. I toto dnešní dění rozhodne, kdo bude nakonec ve vedení ODS a jestli bude ta strana vůbec mít ještě nějakou perspektivu. Také se může stát, že přijde nový kohout, ale už jen na hromadu hnoje,“ vyjádřil obavy vysoce postavený člen ODS pod podmínkou anonymity.
Kongres by měl být nejpozději začátkem prosince. O případném urychlení rozhodnou výsledky krajských a senátních voleb v polovině října.
