Článek
„Výsledkem tohoto bádání by mělo být jednak číslo, kolika jedincům se povede projít říční sítí, a pak hlavně co nejpřesněji zmapovat časový průběh migrace, abychom ji v budoucnu byli schopni předpovídat a domluvit například odstávky turbín na elektrárnách,“ řekl Právu Jiří Musil z Výzkumného ústavu vodohospodářského v Praze.
Podle něho je úhoř v celoevropském měřítku kriticky ohrožený druh. „Počty neustále klesají, momentálně je jeho stav na jednom procentu ve srovnání s populací v osmdesátých a devadesátých letech,“ upozornil Musil. Vědci už očipovali více než sedmdesát úhořů z plánované stovky.
„K ukončení cyklu ve sladké vodě dochází u úhořů mezi jedenáctým a třináctým rokem života, což odpovídá v našich podmínkách délce od pětašedesáti centimetrů výše. Proto také vybíráme veliké ryby, u kterých je předpoklad, že budou letos nebo maximálně příští rok migrovat,“ pokračoval Musil.
Úhoře loví badatelé elektrickým agregátem.
„Pak se ryba musí uspat, aby nic necítila a nehýbala se. Deset centimetrů dlouhou vysílačku zapouzdřenou ve speciálním obalu zašije do dutiny břišní veterinární lékař,“ popsal operaci Musil.
Vysílačka je zapouzdřená ve speciálním obalu
„Ještě před vypuštěním dostane ryba do rány antibiotika a různé protiparazitární přípravky, aby nedošlo k jejímu zanícení. Z těla vyčnívá jen drátek jako anténa,“ doplnil.
Životnost kanadských vysílaček je tři až čtyři roky.
Na dolních profilech řek jsou nainstalované monitorovací stanice. Když tudy ryba propluje, tak ji to zaznamená. „Víme přesně, co to bylo za rybu, odkud pocházela a jak dlouho migrovala,“ poznamenal dále Musil.
„Navíc máme ještě mobilní přijímače signálu, které nám umožňují ryby sledovat, jak se hýbou v průběhu sezóny. To jsou další cenné údaje o biologii tohoto zvířete,“ dodal.
Migraci hlídají vědci v povodí řek Labe a Odry.
„Vyškrtli jsme z toho jen Vltavu, protože tam se ani úhoři nenasazují kvůli přehradním kaskádám. Ryby vybíráme v horních tocích řek, aby bylo pod nimi co nejvíce hydroelektráren,“ uzavřel Musil.