Už sám velmi strohý styl dopisu dává najevo, že Evropská komise pomalu ztrácí s českou laxností trpělivost. Tytéž nedostatky jako nyní totiž Praze vytýká už poněkolikáté, a "žádné velké zlepšení nenastalo", sdělil Právu důvěrný zdroj z Bruselu.

Kritika z Bruselu se týká hlavně nedodělků kolem zemědělství, stavu hygieny v potravinářství, zákona o veřejných zakázkách, legislativy v ochraně přírody a řady dalších důležitých kroků, které Česko dosud neučinilo. Kritiku z Bruselu si vysloužilo i rozhodnutí Prahy využívat Evropský sociální fond až od data vstupu do EU, čímž se také oddaluje možnost přísunu evropských peněz.

Barbaso v dopise sice neuvedl konkrétně žádné sankce, které by Praze hrozily, pokud nedostatky během příštích týdnů neodstraní. Česko by ale evidentně riskovalo, že se dostane ve srovnání s ostatními členy do nerovného postavení.

Politici o problému vědí

Česká politická garnitura si je dluhu vůči Unii dobře vědoma. "Je to způsobeno tím, že se vleče schvalování ve Sněmovně. Schůze jsou přetíženy, zařazují se nové body a tím se zdržuje projednávání těchto priorit," reagoval na bruselské výtky pro Právo ministr zahraničí Cyril Svoboda. Ten považuje kritický dopis vysokého činitele Evropské komise za důrazné a zřetelné varování.

Problémem je ale podle ministra také připravenost jednotlivých resortů: "Navrhl jsem premiérovi, aby s každým ministrem důkladně projednal připravenost jeho resortu na splnění závazků vůči EU," řekl s tím, že do května "je ještě naděje" nedodělky zvládnout.

Důsledky mohou být také finanční

Pokud by se tak nestalo, bude to mít pro naši zemi kromě ostudy i praktické dopady včetně finančních. To, že ještě není dobudována (a v Bruselu akreditována) česká zemědělská platební agentura, například znamená, že do ČR zatím nepůjdou peníze z unijních fondů - Brusel je přelévá pouze přes tuto agenturu.

Další podmínkou pro to je pak fungování kontrolního systému podle evropských norem. I ten v Česku ale ještě chybí. "Činíme všechny kroky, aby platební agentura byla připravena včas. Zemědělci v žádném případě o peníze nepřijdou," tvrdí vedoucí odboru komunikace MZe Pavel Kovář. Připustil nicméně, že "kritizované oblasti jsou MZe již delší dobu známy". Podle něj ale z Palasova ministerstva už všechny návrhy odešly a jejich včasné přijetí nyní závisí na poslancích a senátorech.

Státní zemědělský intervenční fond předpokládá, že by agentura měla dostat zmocnění k činnosti počátkem dubna. Předseda Asociace soukromého zemědělství Stanislav Němec ale upozorňuje, že i to je pozdě, protože čeští zemědělci budou mít kvůli tomuto skluzu letos omezené možnosti dosáhnout na peníze ze strukturálních fondů. Projekty se totiž proplácejí až po dokončení, a u nás pro ně dosud nejsou stanovena ani kritéria.

Příliv vyjednaných peněz z fondů na regionální rozvoj zase dosud brzdí nesoulad českého zákona o veřejných zakázkách s právem EU. Bez něj Unie peníze na projekty prostě nedá. "Je to problém vůle Sněmovny a Senátu přijmout normu, která bude plně harmonizovaná s právem EU," ukazuje na viníky ministr Svoboda. "Vláda přijala plně harmonizovaný návrh, ale ten doznává různých změn v průběhu legislativního procesu, což vláda nemůže ovlivnit," dodal.

Brzda přístupu na trh Evropy

Další vytýkané nedostatky by mohly dolehnout hlavně na české výrobce: brzdily by jim možnost prodávat zboží na evropském vnitřním trhu. Jde například o chybějící klasifikaci hovězího masa a neodstraněné nedostatky v potravinářských závodech. Brusel žádá co nejdříve nový seznam podniků, které evropské hygienické normy opravdu plní, a ukončení činnosti těch, jež jim nevyhovují, protože pro ně nebyla sjednána přechodná období.

"Dokud nebude všechno v pořádku, nebude moci značný počet vašich potravinářských výrobků na evropský trh," shrnul pro Právo vážnost situace zdroj z EK. "Tyto závěry jsou nám známy. Počítáme, že po vstupu nebudou fungovat závody, které nesplňují požadované podmínky," řekl ČTK mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.

Uznávání diplomů

Stále nedostatečné je podle Bruselu také sladění předpisů o uznávání diplomů a kvalifikací zdravotnických profesí. Pro české uchazeče z řady profesí by to znamenalo, že by po vstupu do Unie nebyli v rovném postavení s kolegy z jiných členských zemí. "Příslušná legislativa je už schválena. Ale dokud nebude uvedena v život, nelze říci, zda to bude bez problémů fungovat," řekla k problému Právu Jana Kasalová z oddělení evropské integrace a programů EU ministerstva školství.

Brusel se v dopise dále pozastavil nad tím, že Česko ještě nepřevzalo novou evropskou směrnici proti praní špinavých peněz a zákony o ochraně zdraví při práci a antidiskriminační legislativu. Nepochopitelné jsou pro EK také průtahy s přijetím a aplikací zákona kolem ochrany přírody. Unie přitom dá peníze jen na ty projekty, u nichž žadatel doloží, že neškodí nejcennější části přírody. Česko by tak mohlo přijít o další miliardy korun.

Mluvčí ministra životního prostředí Karolína Šůlová Právu řekla, že zákon -poté, co prošel Sněmovnou a čeká ho projednání v Senátu - by mohl být do května nakonec schválen. "Z našich informací zatím vyplývá, že k normě nejsou žádná negativní stanoviska. Věříme, že si senátoři uvědomí riziko sankcí a ztráty dotací, a zákon podpoří," podotkla Šůlová.