Článek
Ten rozhodoval o stížnosti novobydžovské farnosti. Justice dosud žaloby církví odmítala s odkazem na blokační paragraf v zákonu o půdě. Paragraf všechny nároky odkládal až do přijetí celkového majetkového vyrovnání státu s církvemi.
ÚS sice konstatoval, že si je vědom toho, že Sněmovna by měla v nejbližších dnech hlasovat o senátním vetu, zároveň však upozornil, že "provizorní právní stav trvá přes závazek státu více než 21 let" a není důvod jej prodlužovat.
Zákonodárci se v očích Ústavního soudu svou mnohaletou nečinnosti dopustili libovůle. "Dnes nestačí jenom to, že ten zákonodárce na přijetí zákona pracuje. Už by bylo na čase, aby nějakým způsobem rozhodl a ten legislativní proces byl dokončen. Je-li mezera v zákoně, je to vždy porušení Ústavy," uvedl soudce Stanislav Balík.
Církve mohou podat stovky žalob
Obecné soudy by už po dnešním nálezu neměly žaloby církví a náboženských společností odmítat s odkazem na blokační paragraf. Každý nárok by měly řádně projednat a pokud bude církev v právu, musejí majetek vydat.
Podle advokáta Stanislava Hykyše má dnešní nález široký dopad. "Církvím a náboženským společnostem se otevírá reálná cesta podávat stovky žalob k uplatnění historického majetku. Mám za to, že přijetí zákona o vyrovnání by tento stav eliminovalo a předešlo by stovkám soudních sporů," řekl Hykyš.
Vláda navrhuje, aby stát církvím vyplatil od roku 2013 postupně 59 miliard korun navýšených o inflaci. Církve též mají dostat zpět 56 procent majetku, zabaveného komunistickým režimem.Zákon se nyní nachází ve Sněmovně, která o něm bude jednat pté, co jej odmítl Senát.