Hlavní obsah

Klausova podmínka garance u restitucí je nesmyslná, soudí Kalousek

Právo, Oldřich Danda

Vztahy mezi vládou a prezidentem se vyostřují. Poté, co prezident Václav Klaus tvrdě vyčetl premiérovi a ministru vnitra odvolání policejního prezidenta, je zaděláno na nový svár. A to kvůli církevním restitucím.

Foto: Petr Horník, Právo

Ministr financí Miroslav Kalousek

Článek

Šéfové koaličních stran se zdráhají osobně zaručit, že zákon nepovede k prolomení restituční hranice 25. února 1948. Přitom jejich osobní garancí prezident Václav Klaus podmiňuje svůj podpis zákona o majetkovém narovnání státu s církvemi.

Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) je Klausova podmínka „nesmyslná a neústavní“ a on by ji zcela ignoroval. „To je nepřípadná novelizace ústavy. Nechci mluvit za našeho předsedu (Karla Schwarzenberga), ale já bych na něco takového nereagoval,“ řekl ve čtvrtek Právu Kalousek.

Podle něj se ministři i poslanci za zákon zaručili tím, že pro něj hlasovali ve vládě a poté ve Sněmovně. „Všichni, kteří nejsme předsedové stran a hlasujeme se stejnou odpovědností, se tím můžeme cítit dotčeni,“ uvedl Kalousek.

Zákon prý hranici neohrožuje

Podle jeho názoru zákon nijak restituční hranici 1948 neohrožuje. Zároveň věří, že Klausovy výhrady nepodnítí některé poslance ODS k odporu vůči zákonu. „Proč by mělo být rozbuškou něco, co nedává žádný logický, ani ústavní smysl? A dopis pana prezidenta žádný logický, ani ústavní smysl nedává,“ uvedl.

Ministr zahraničí a šéf TOP Schwarzenberg se žádnou zárukou nepočítá. „Z dopisu pana prezidenta mi není jasné, co přesně má znamenat osobní garance,“ reagoval.

Premiér Petr Nečas byl ve čtvrtek skoupý na slovo: „Nejdříve se svým stanoviskem seznámím pana prezidenta a poté i veřejnost.“

Vicepremiérka a šéfka LIDEM Karolína Peake Právu sdělila, že sice s prezidentem nesouhlasí, ale nechá v Legislativní radě vlády přezkoumat, zda jsou Klausovy obavy opodstatněné. K dotazu, zda garance dá, se nevyjádřila.

Je tedy zřejmé, že Klaus nakonec zákon nepodepíše, což jeho účinnosti nebrání, ale jeho názor může ovlivnit některé poslance ODS, kterým se restituce nelíbí.

Možné zpochybnění dekretů

O zákonu by měli příští týden napodruhé hlasovat poslanci, protože jim ho oranžový Senát vrátil.

Zákon sice mluví o tom, že stát chce normou zmírnit křivdy, které se církvím a náboženským společnostem staly „v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990“, ale podle četných odpůrců to nestačí.

Argumentují tím, že církev by mohla získat i majetek, který jí znárodnila čs. vláda už v roce 1947 ve druhé pozemkové reformě, ale k formálnímu převodu po únoru 1948 už nedošlo. Pokud by takový majetek církev získala, mohli by např. šlechtici, některé řády či odsunutí Němci zpochybňovat Benešovy dekrety.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám