Článek
„Velmi mne znepokojují obavy řady občanů i právních odborníků z možného prolomení restituční hranice 25. února 1948 zákonem o církevních restitucích. Předpokládám, vážený pane předsedo, že vládní koalice, na jejímž půdorysu sestavená vláda zákon připravila a která jej v parlamentu prosazuje, si je těchto věcí dobře vědoma,“ napsal Klaus Nečasovi v dopise, který byl adresován rovněž šéfům dalších dvou koaličních stran Karlu Schwarzenbergovi (TOP 09) a Karolíně Peake (Lidem).
"Obracím se proto na Vás se žádostí o Vaši osobní garanci toho, že přijetí zákona nebude v žádném případě znamenat nebezpečný precedens prolomení této restituční hranice. Vaše ujištění považuji pro sebe za zásadní pro eventuální podpis zmíněného zákona," napsal dále Nečasovi.
Klaus se tak chopil tématu, které opakovaně v souvislosti se zákonem o restitucích připomíná opoziční ČSSD. „Došlo-li by k prolomení této časové hranice, zákon o církevních restitucích by daleko přesáhl problematiku narovnání vztahů mezi státem a církvemi a stal by se precedentem s těžko předvídatelnými důsledky pro majetkové nároky třetích osob z naší země i ze zahraničí vůči našemu státu,“ tvrdí Klaus.
Co si církev nárokuje
Interaktivní mapa ukazuje, jakou výměru pozemků si církev v jednotlivých katastrech nárokuje.
Naleznete ji na www.cirkevrestituce.cz
Vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let. Senát tento návrh na své poslední schůzi vetoval, Sněmovna se jím proto bude zabývat znovu na své schůzi v září.