Zástupci ČIŽP ani ministerstva životního prostředí se k záležitosti nechtěli vyjádřit. Podle NP Šumava je ale rozhodnutí nespravedlivé. "Měl bývalý ředitel Správy NP a CHKO Šumava Jan Stráský bojovat s kůrovcovou kalamitou, která loni na Šumavě kulminovala a riskovat postih od České inspekce životního prostředí, nebo kůrovce nechat dál řádit v šumavských lesích a riskovat možnost postihů za nečinnost jako na Slovensku?" stojí ve zprávě národního parku.

Současný šéf parku Jiří Mánek, který byl za Stráského vedení jeho náměstkem, zdůraznil, že kácení probíhalo šetrněji a v menší míře než dříve, ačkoli dříve na rozdíl od současnosti pokuta nehrozila. „Volili jsme v krizové době nejlepší možné řešení, abychom co nejrychleji zmírnili negativní dopady kůrovce na předměty ochrany přírody Národního parku Šumava."  Kdyby se podle něj na Šumavě v minulých letech zasahovalo proti kůrovci méně důrazně, trvala by kalamita o dva roky déle a padlo by jí za oběť o statisíce stromů více.

„Jestli za takové kroky dnes máme platit pokutu, je to paradoxní, ale vzhledem k úspěšné misi a zastavení kůrovcové kalamity, při vědomí, že jsme tím snížili škody, zachránili další statisíce stromů a snížili o milióny náklady pro případ, že by se kalamita měla asanovat ještě další rok, tak je případná pokuta pro nás akceptovatelná," dodal šéf parku.

Rozhodnutí ČIŽP o udělení pokuty obdržela správa NP v pondělí. Zatím je nepravomocné a národní park se proti němu může do 15 dní odvolat. Podle Pechouška tak nejspíš učiní.