Sedláček na začátku druhé světové války odešel do Francie, kde působil u 1. československé pěší divize. Když byla Francie poražena, uprchl do Velké Británie, kde absolvoval tvrdý výcvik, a v roce 1944 se jako příslušník 2. československé paradesantní armády účastnil krvavých bojů na Dukle a Slovenského národního povstání. Poslední zimu války strávil v Nízkých Tatrách.

Po válce ho komunistický režim ve vykonstruovaném procesu odsoudil na doživotí za velezradu a špionáž. Sedláček prošel Valdicemi, Mírovem, Leopoldovem i příbramskými uranovými doly. Po propuštění v roce 1960 pracoval jako skladník, později jako projektant. Po listopadu 1989 byl rehabilitován, do hodnosti armádního generála byl povýšen v roce 2008.

"Smrt armádního generála Tomáše Sedláčka mě velmi bolestně zasáhla. O jeho nemoci jsem věděl, ještě tento víkend jsem ho navštívil v nemocnici," komentoval Sedláčkovo úmrtí ministr obrany Alexandr Vondra.

S generálem Sedláčkem odešla výrazná osobnost našich moderních dějin. Tím výraznější, že nikoho takového už nemáme,“ uvedl k této smutné události Vondra.

"Pan generál Sedláček byl příkladem vojenské důstojnosti, skutečným a pravým vojákem, z jehož slov i činů byla patrná zásadovost, věrnost a láska k vlasti a k armádě," reagoval v prohlášení na svém webu prezident Václav Klaus.

Termín posledního rozloučení s generálem Sedláčkem, které se uskuteční s vojenskými poctami, bude oznámen v nejbližších dnech.