„Byly vytipovány možné úspory například v oblasti budoucích nákladů na některá bezpečnostní opatření v souvislosti s existencí zvláštních oddělení v některých věznicích. Lze taktéž očekávat úspory v souvislosti se snížením počtu eskort z důvodů projednávání žádostí o přeřazení do jiných typů věznic,“ sdělila Právu mluvčí ministerstva Petra Hrubá.

„Nejvýznamnější úspory lze však zřejmě očekávat v justiční části, neboť soudům a potažmo i státním zastupitelstvím odpadne poměrně významná agenda projednávání stávajících žádostí o přeřazení mezi jednotlivými typy věznic,“ podotkla mluvčí.

Současný systém rozlišuje věznice se zvýšenou ostrahou, s ostrahou, s dozorem a s dohledem.

Ministerský návrh počítá se sloučením tří mírnějších typů pod jeden pojem věznice a pouze nejpřísnější typ má zůstat zachován coby věznice s nejvyšší ostrahou. „Hovoříme o variantě tři plus jedna,“ shrnul pro Právo náměstek ministra spravedlnosti pro oblast vězeňství Daniel Volák.

Hlavní slovo bude mít vedení věznic

Ten zároveň vysvětlil, že v rámci sloučených tří typů věznic budou o způsobu zacházení s vězni rozhodovat přímo vedení věznic. Jednotlivá oddělení budou zavádět různě přísný režim, který určí, zda trestanci budou mít například volný pohyb po věznici, nebo jen ve skupině, případně pod dohledem dozorce.

Kolik vězňů ze současných zhruba 23 tisíc spadne do mírnějšího a kolik do přísnějšího typu věznice, lze zatím odhadnout podle dosavadních druhů odsouzení.

„Odsouzení zařazení soudem do věznic s dohledem až ostrahou budou převedeni do typu věznice a odsouzení zařazení do typu věznice se zvýšenou ostrahou budou převedeni do typu věznice s nejvyšší ostrahou,“ vysvětlila Právu mluvčí Hrubá.

Celkový počet vězňů byl podle vězeňské služby k 6. srpnu 23 241, z toho odsouzení ve věznici s dohledem 708, s dozorem 8 668, s ostrahou 10 211 a se zvýšenou ostrahou 1 138.