Česká účast v Evropském parlamentu přijde ročně státní pokladnu na mnohamiliónové částky. Jen samotné volby příští rok by měly stát 842 miliónů korun. Stranám, které se jich zúčastní, pak vynesou stejně jako parlamentní volby další příspěvky do jejich pokladen. Zatímco za kandidátní listinu zaplatí do státního rozpočtu 15 tisíc korun, za každý získaný hlas pro své kandidáty obdrží ze státní kasy 30 korun. Podmínkou je, aby kandidáty dané strany či hnutí podpořilo alespoň jedno procento voličů.

Vyzkoušet si, jak pracuje Evropský parlament, budou moci čeští poslanci a senátoři již od letošního května. Čtyřiadvacet zákonodárců, které budou muset nominovat politické strany, se totiž budou účastnit jednání jako pozorovatelé po podepsání přístupové dohody, které se předpokládá v dubnu. Jak řekl Právu člen evropského Konventu, místopředseda ODS Jan Zahradil, pozorovatelé si rozdělí pozice podle poměrného zastoupení, takže soc. dem. jich bude mít 8, ODS 7, KSČM 4 a zbytek lidovci a unionisté.

Zřejmě si přilepší

Tito pozorovatelé však nebudou mít nárok na plat evropského poslance. Teprve po zvolení v červnu 2004 získají na plat člena EP nárok. Dosud však není nijak upravena jeho výše.

Podle Zahradila se totiž platy europoslanců odvíjejí od národních zvyklostí, takže zatímco např. Portugalci berou měsíčně 2000 eur (asi 60 tisíc korun), Italové 8000 (240 tisíc). Ačkoli existují tendence platy sjednotit, nebude to, jak tvrdí Zahradil, jednoduché, neboť by to vyžadovalo změnu předpisů komunitárního práva.

Zahradil je přesvědčen, že výše platů českých europoslanců bude nutné upravit zákonem, přičemž půjde o to, zda zůstane na úrovni jako je plat poslanců a senátorů (dnes 46 500 korun hrubého základu), nebo zda bude vyšší. Rozhodně však podle něj nelze počítat s 8000 euro měsíčně.

Klaus, Ransdorf a Pilip?

Strany mají nyní dost času na výběr kandidátů. I když v žádné zatím o strategii nepadlo žádné rozhodnutí, již nyní se hovoří o některých jménech. Např. v ODS by měl zájem v případě nezvolení prezidentem Václav Klaus, mezi komunisty se mluví o místopředsedovi Miloslavu Ransdorfovi, z unionistů projevil zájem bývalý šéf Ivan Pilip.

Neformálním předpokladem pro výkon funkce je znalost nejméně jednoho světového jazyka, byť poslanci mohou při jednáních používat mateřštinu.