Hlavní obsah

Základní plat má jen 48 poslanců

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová

Poslanci už směle šlapou na paty svým předchůdcům z minulého volebního období. Tedy alespoň pokud jde o to, kolik z nich získalo nějakou sněmovní funkci, díky které si měsíčně finančně přilepší o tisíce korun.

Foto: Petr Horník, Právo

Při oslovení pane předsedo či místopředsedo se v kuloárech Sněmovny otočí téměř každý.

Článek

Na tom by nebylo v českém parlamentu nic zvláštního. Pokud by se ovšem koalice hned na počátku volebního období nebila v prsa a neslibovala, jak bude šetřit a funkce s příplatkem bude rozdělovat s rozmyslem.

Jenže sliby chyby. Jen za uplynulý rok se počet funkcionářů v dolní komoře rozrostl o dalších devět.

Po dvou letech tak zůstalo ve dvousetčlenné Sněmovně pouze osmačtyřicet „chuďasů“.

Ti se musí spokojit se základním hrubým platem 55 900 korun, ke kterému jim ještě náleží od 29 tisíc do 39 400 korun hrubého v podobě náhrad na dopravu, stravu a reprezentaci. Výše náhrad se pohybuje podle vzdálenosti bydliště od Prahy.

Je ale nutno dodat, že i z osmačtyřiceti poslanců osm dostalo statisícové roční náplasti v podobě členství v řídících orgánech Všeobecné zdravotní pojišťovny, kam je Sněmovna vyslala.

Navíc mnoho členů parlamentu má soukromé výdělečné aktivity, které nepodléhají omezením, musí je jen každoročně zveřejnit.

„Nikdy jsem nebyl v čele tohoto křiku, pokládal jsem to za umělá gesta,“ řekl Právu místopředseda klubu ODS Marek Benda v narážce na koaliční slib týkající se snížení počtu placených funkcionářů Sněmovny. Podle něj prý křičeli jiní, zejména véčkaři jako nováčci.

Parlamentní matadoři tvrdí, že v podvýborech je větší naděje zabývat se i legislativou obšírněji.

Pojistka loajality

Současně ale dobře vědí, že rozdělení co nejvíce funkcí mezi vlastní lidi znamená pro partaje zajištění loajality. Tím spíš, že poslanci po loňském zdanění svých náhrad a snížení platů začali reptat, když jejich příjmy klesly až o dvacet tisíc měsíčně.

V kuloáru pak někteří poukazují na to, že Senát se nenechal zatáhnout do podobných slibů.

Díky tomu tak v 81členné horní komoře zůstalo bez funkce pouhých patnáct senátorů.

Ke zmnožení poslaneckých funkcionářů vedlo třeba rozdělení třicetičlenného výboru pro obranu a bezpečnost na dva samostatné výbory. V dobách partnerství Nečasovy a Schwarzenbergovy strany s véčkaři to bylo kvůli uplacírování jejich šéfa Radka Johna po odchodu z vlády.

Nováček do vedení?

Není přitom vyloučeno, že počet funkcionářů poroste dál. Po rezignaci Vlasty Parkanové (TOP 09) na funkci místopředsedkyně komory kvůli trestnímu stíhání a odchodu Kateřiny Klasnové ze stejného postu po odchodu véčkařů do opozice čeká poslance nejen debata, kdo je nahradí, ale také o tom, zda tři místopředsedové komory stačí.

Někteří členové vedení už dřív připouštěli, že při vypjatých situacích a častých sněmovních obstrukcích je počet místopředsedů, kteří se střídají při řízení schůze, malý, a nebylo by od věci zvolit ještě dalšího. V minulých volebních obdobích měla Sněmovna vždy pět i šest místopředsedů.

Pro ODS, TOP 09 a tehdy ještě koaliční véčkaře v jejich škrtací euforii ale právě minulé období prý bylo odstrašujícím příkladem. Tehdy zůstalo ve Sněmovně bez funkce jen pětatřicet poslanců.

Avšak počet členů sněmovního vedení není tím, co způsobuje, že při oslovení pane předsedo či místopředsedo se v kuloáru obrátí téměř každý. Největší podíl na ­po­čtu funkcionářů mají podvýbory, kterých je dvaačtyřicet. Každý z nich má předsedu a jednoho místopředsedu. Počet jejich členů se pohybuje od tří do zhruba patnácti.

„Samotné číslo není úplně vypovídající, zajímavější by byla analýza, jak často se podvýbory scházejí,“ okomentoval situaci na dotaz Práva šéf soc. dem. Bohuslav Sobotka. „Pokud podvýbor pracuje, tak nelze vyčítat jeho předsedovi, že má příplatek za funkci,“ dodal.

Nepracují? Tak zrušit

Podle oficiálních sněmovních internetových stránek to vypadá, že některé podvýbory se za dva roky sešly třeba jen dvakrát třikrát. Jiné víckrát, maximálně dvanáctkrát. Jejich předsedové a místopředsedové ale berou příplatek za funkci každý měsíc. V případě předsedy jde o příplatek 11 400 korun, místopředsednická taxa činí 5700 Kč.

„Jestliže některé podvýbory nepracují, mohl by to být důvod ke zrušení, protože agendu snadno převezme výbor,“ míní Sobotka.

Místopředseda klubu TOP 09 Jan Husák uvedl, že poslanci popustili uzdu při rozdělování funkcí. „Když už ti lidé funkce mají, pak po nich chci, aby podávali maximální výkon,“ řekl Právu.

V klubu TOP 09 se prý ale drželi zásady kumulace funkcí. Pokud tedy někdo dostal funkci místopředsedy výboru, byl zvolen i šéfem podvýboru. V případě souběhu funkcí podle platového zákona pobírají poslanci i senátoři jediný příplatek. Ten nejvyšší.

Husák to dokumentoval na svém případu, kdy vedle funkce prvního místopředsedy klubu zastává i post místopředsedy výboru a šéfa podvýboru. I tak ale v jeho 41členném klubu zůstala jen zhruba čtvrtina bez funkce.

Podobně je na tom dvanáctičlenný klub véčkařů. Nejméně funkcí na počet členů mají komunisté, nejvíc pak ODS a ČSSD.

Reklama

Výběr článků

Načítám