Cílem projektu je podle šéfa Národního úřadu pro vyzbrojování Jiřího Martinka přesně popsat výzbroj, výstroj a komunikační, pozorovací a navigační prostředky, které by měl mít jedinec při vojenské operaci na sobě, s výhledem 20 až 30 let do budoucnosti.

"My potřebujeme, aby nám někdo, kdo se na to cítí, popsal, jak má voják ve 21. století vypadat," poznamenal Martinek. Podotkl, že obdobné studie jsou v současnosti řešeny i v dalších armádách na světě. Kromě vojenských výzkumných ústavů by se do soutěže podle něj mohly přihlásit například i specializované soukromé firmy.

Studie by také měla určit, které součásti výzbroje je schopen vyrobit a dodat český průmysl a co by bylo potřeba získat v zahraničí. Návrh vybavení pěchoty budoucnosti musí brát v úvahu i fakt, že armáda chce získat nové obrněné kolové transportéry.

Digitální vojáci

Současné odborné studie se velmi často zabývají problematikou "komplexního digitálního bojiště", kde spolu mohou přímo komunikovat počítače, které u sebe mají například tanky, bojová letadla, ale i jednotliví vojáci. Velitelé tak mají v reálném čase přesný přehled o situaci a jsou také schopni pomocí miniaturních kamer přímo sledovat vývoj událostí. Počítače by také teoreticky mohly v budoucnosti například hlásit zdravotní stav zraněných vojáků do polních ošetřoven a podobně.

Zbraň takového vojáka by mohla tvořit integrovaný systém zapojený do počítačové sítě. Velitelé by tedy viděli, kam, čím a proč voják střílí, kolik mu zbývá munice. Z jiných prostředků, například bezpilotních průzkumných letadel, by pak mohli zjistit, zda byl cíl skutečně zlikvidován.

Nejmoderněji vybavenou armádní jednotkou v operačním nasazení je v současné době "digitální" čtvrtá divize pěchoty armády Spojených států. Jednotka úspěšně bojovala například v poslední válce v Iráku. Kromě USA vyvíjejí podobné projekty i další armády světa.