Hlavní obsah

Lázně mělo od pojišťoven proplaceno o pětinu méně lidí

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Počet klientů v českých lázních, jejichž léčebný pobyt je hrazen pojišťovnami, letos proti loňsku výrazně poklesl – zhruba o pětinu. Odborníci z lázeňského prostředí to přičítají kromě ekonomické krize také nejasnostem a nejistotou mezi lékaři a nemocnými po ohlášených změnách v poskytování lázeňské péče.

Foto: Profimedia.cz

Masarykův dům z roku 1923 v lázních Velichovky

Článek

„Letos tragicky padají počty hostů českých lázní, kteří přijíždějí na náklady zdravotních pojišťoven,“ řekl Právu prezident Svazu českých lázní a generální ředitel lázní Jáchymov a Luhačovice Eduard Bláha, podle kterého má vedle hospodářské krize na návštěvnost lázní negativní vliv připravovaná vyhláška ministerstva zdravotnictví, která má zvyšovat nároky na přiznání lázní na tzv. křížek, tedy komplexní péči, hrazenou pojišťovnami.

Mnozí o pobyt ani neusilují

Podle obchodní ředitelky společnosti Lázně Teplice Yvety Sliškové má na tom vinu nedostatek informací o revizi úhradové vyhlášky.

„Mnoho lidí se zřejmě domnívá, že na lázně už nemají nárok, a tak o pobyt ani neusilují,“ připomněla Slišková.

„Došlo asi k nedorozumění, že k 1. červenci tento typ léčby v lázních končí. Přitom se zatím nic nezměnilo, ministerstvo připravilo nový návrh indikačního seznamu, který má platit od 1. října. I potom zůstane komplexní lázeňská léčba zachována, dojde ale ke zkrácení ze čtyř týdnů na tři a vypadnou některé indikace,“ uvedl obchodní ředitel největších moravských lázní na Zlínsku, Lázní Luhačovice, Jiří Dědek. Ten považuje propad návrhů na léčbu na doporučení lékařů zcela či částečně hrazenou pojišťovnami za alarmující.

„Počet lázeňských léčebných pobytů je u nás letos asi o 15 procent nižší než loni,“ potvrdila Právu obchodní ředitelka akciové společnosti Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníku Ilona Nápravníková. Také podle ní je zde souvislost s restriktivní politikou VZP v této oblasti.

„Počet wellness pobytů je také nižší, případně je zájem o levnější typy pobytů. Tato skutečnost podle nás jednoznačně souvisí s vývojem ekonomické situace v ČR,“ konstatovala obchodní ředitelka. Také podle obchodní ředitelky Lázní Darkov Petry Filipové se v souvislosti s vydáním nového indikačního seznamu dá očekávat další úbytek klientů.

„Pokud by negativní trend pokračoval, mohl by mít fatální následky na samotný chod lázní. Klientů, kteří si mohou dovolit sami zaplatit lázeňskou léčbu, dnes není bohužel mnoho,“ poukázala Filipová.

V některých lázních se úbytek pacientů snaží vyrovnat zvýšeným počtem samoplátců, kteří ale přijíždějí spíše na kratší wellness pobyty. Jejich převážnou část také vesměs tvoří cizinci, jejichž struktura se také mění, přičemž tradiční němčinu nahrazuje hlavně ruština.

„Proti loňsku vzrostl počet rusky mluvících klientů o 80 procent,“ uvedla Slišková z Lázní Teplice s tím, že po létech stagnace rok od roku přibývá také klientů z arabských zemí.

Do těchto lázní jezdí i čeští samoplátci, v porovnání se zahraničními jich však mnoho není. Zájem o krátkodobé relaxační pobyty také upadá. „Lidé využívají nabídek různých slevomatů, jejichž cenám, mnohdy pod hranicí únosnosti, nemůžeme konkurovat,“ konstatovala Slišková.

Zájem o lázeňské balíčky a pobyt o prodloužených víkendech si zatím pochvalují v Třeboni.

„Zájem o třeboňské lázně je stále velmi vysoký. Pokud můžeme porovnávat letošní průběh sezóny s minulým rokem, jsme letos více obsazeni,“ sdělila Právu mluvčí třeboňských lázní Jitka Bednářová, ale připustila, že i zde budou od října doplácet na novou vyhlášku, která zpřísňuje proplácení léčebných pobytů.

„Dá se očekávat, že nový indikační seznam zásadně změní situaci v českém lázeňství a velmi ovlivní klienty, kteří do lázní jezdí za léčebnými pobyty,“ podotkla Bednářová.

„Co se týče komplexní léčebné péče, dochází již k restrikci od zdravotních pojišťoven,“ řekl

ředitel státního podniku léčebné lázně Karlova Studánka Lubomír Schellong s tím, že proti minulému roku klesla letos komplexní léčebná péče o asi třicet procent.

Jeden pacient = pět rekreantů

„Tento úbytek nahrazujeme takzvanými fitness rekreanty z ciziny i z domova, ale pokud jde o finanční přínosy, tak jednoho pacienta bychom potřebovali nahradit pěti rekreanty. Předpoklad splňujeme zhruba z jedné třetiny,“ poukázal Schellong.

Klidnější než jinde jsou lázeňští v Karlových Varech, kde tuzemská klientela tvoří pouze mizivé procento z celkového počtu lázeňských návštěvníků.

„Loni jsme dosáhli téměř 70procentní obsazenosti, zatímco letos bychom se mohli podle předběžných výsledků dostat až k 80 procentům. Dominantní jsou opět letos zahraniční klienti, přičemž letos přibylo hostů z arabských zemí,“ uvedl ředitel hotelu Thermal v Karlových Varech Josef Pavel.

„Průměrná délka pobytu v našem hotelu je jedenáct dnů, takže stále převažují dlouhodobé pobyty nad těmi kratšími,“ dodal.

Právě zásluhou zahraniční

klientely se podle prezidenta Svazu českých lázní Bláhy částečně daří lázním nahrazovat chybějící klientelu, dosud přijíždějící na náklady pojišťoven.

„Finanční výkony za první pololetí jsou proto na zhruba stejně vysoké úrovni jako ve stejném období loňského roku. Obrovské obavy ale máme z roku příštího, kdy vejde v platnost zmiňovaná vyhláška,“ řekl Právu Bláha.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám