Prezidentovo veto může nyní Sněmovna přehlasovat, podpoří-li návrh novely alespoň 101 poslanců. Zákon nepředkládala vláda. "Návrh tedy neprošel standardním připomínkovým řízením. Jeho obsah se však dotýká základních svobod a práv občanů, a proto by se jím vláda vážně zabývat měla," vysvětlil Novinkám prezidentovo rozhodnutí mluvčí Hradu Petr Hájek.

Nesouhlas Senátu, který normu poslancům s připomínkami vrátil, je dalším prezidentovým argumentem. "Toto znamená, že mezi zákonodárci o tomto zákoně nepanuje konsenzus," uvedl Hájek. Senátoři navrhli, aby v registrech nebyla uvedena jména a adresy lidí, kterých se údaje týkají. Poslanci návrh akceptovali. I tak ale podle novely měly registry dále obsahovat rodné číslo jako identifikační znak.

"Sběr zdravotnických dat lze považovat za věc, která má pro zdravotnictví využitelný význam. Nesmí být však dotčeno právo občana rozhodovat o tom, co se s citlivými, intimními údaji o jeho osobě děje," sdělil dále mluvčí. Podle něj vetované znění zákona umožňuje tvorbu registrů nemocných lidí a nikoli pouze jejich nemocí.