Hlavní obsah

Ve zdravotnických poplatcích se protočí miliardy. Kde končí, se nedá dohledat

Právo, Václav Pergl

Na co zdravotnická zařízení používají peníze z takzvaných regulačních poplatků, které platí pacienti, je nemožné zjistit. Přitom nejde o malé částky. Jen za loňský rok se vybralo 5,5 miliardy korun.

Foto: Profimedia.cz

Kam mizí poplatky?

Článek

„Zákon o veřejném zdravotním pojištění nestanovuje, na co přesně vybrané poplatky mohou zdravotnická zařízení použít,“ potvrdil Právu Martin Plíšek, náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu.

„Zákon pouze říká, že regulační poplatek je příjmem zdravotnického zařízení, které ho vybere. A zařízení je povinno použít vybrané peníze na úhradu nákladů spojených s provozem zdravotnického zařízení a jeho modernizací,“ uvedl. A právě v tom je kámen úrazu. Peníze tak mohou jít na cokoli.

Od úhrady vody, elektriky, plynu, přes platy sester a lékařů, přístrojové vybavení, až třeba po nákup kancelářských potřeb. Soukromí lékaři mohou z poplatků hradit práci uklízečky nebo si koupit třeba nové pneumatiky, televizor či počítač. A protože neexistuje vykazování, na co se skutečně tyto peníze použily, je téměř nemožné to dohledat.

Lepší strava? To ani náhodou!

Když se zaváděl poplatek za den v nemocnici, který byl původně 60 korun a nyní už sto, říkalo se, že peníze půjdou na lepší stravu pro pacienty. Omyl. Pacienti se lepší stravy nedočkali, protože zákon nic takové nemocnicím neukládá.

„Strava v nemocnicích je součástí kalkulace hodnoty ošetřovacího dne. Je to samostatná položka ve výši 70 korun na suroviny a na přípravu stravy,“ sdělil mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Rod. Jak upřesnil, práce kuchařů a nákladů na ni jsou součástí režijních nákladů.

Poskytování stravy je pak zahrnuto do výkonu ošetřovacího dne, a je tedy hrazeno zdravotní pojišťovnou.

IKEM zvýší komfort pacientů

„Loni jsme vybrali na regulačních poplatcích 14,4 miliónu korun, za letošních prvních sedm měsíců už 8,5 miliónu,“ řekl Právu ředitel pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Aleš Herman.

Peníze pomohly při pořízení angiolinky i při rekonstrukci technického vybavení IKEM. Letos zase Herman počítá s tím, že se z poplatků zlepší komfort pacientů vybudováním nové ambulantní části a pořízením nových řídicích modulů pro srdeční podpory.

V pražské FN Královské Vinohrady vynesly loni poplatky od pacientů 27,8 miliónu a letos zatím 19,1 miliónu. Mluvčí nemocnice Lukáš Matýsek Právu řekl, že vybraná částka je součástí rozpočtu a jedním ze zdrojů sloužících k financování provozu nemocnice. Stručná byla i ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice Na Karlově náměstí v Praze, bývalá ministryně zdravotnictví Dana Jurásková.

„Prostředky jsou přerozdělovány v rámci celé nemocnice, tak jako ostatní příjmy, a slouží k pokrytí nákladů spojených s poskytováním zdravotní péče. Není tedy možné přesně specifikovat, co bylo pořízeno z nich a co z jiných zdrojů. Snažíme se všechny volné prostředky využít ke zlepšování prostředí nemocnice,“ uvedla.

Zvláštní konto nebylo zřízeno

Když se před čtyřmi lety poplatky zaváděly, zaznívaly i hlasy, že by se peníze měly dávat na zvláštní konto, z něhož by se platily drahé operace, které se dosud v Česku nedělají a pacienti na zákrok musejí do ciziny. Tam si ale léčbu z velké částky hradí sami a často se tak jejich rodiny zadluží na celý život. Zřízen však takový fond nebyl.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám