Samotný pietní akt však zahajovala minuta ticha při úvodní hodině na všech školách. I v té svitavské. Se šedesátiletým pedagogem, který učil několik generací mladých lidí, se pak přišli krátce po poledni naposledy rozloučit lidé od učňů po seniory. Nechyběli ani myslivci s černými stuhami na jedlové větvičce, kteří se rozloučili se svým kamarádem salvou tří výstřelů z loveckých pušek.

"Byl to dobrý chlap, který mezi nás dobře zapadl, a kterého jsme si vážili," řekl Právu Vladimír Liškutin z Mysliveckého sdružení Pohledy-Hynčina, jehož byl po dlouhá léta Bohuslav Šíbl členem. "Těžko se nám o všem mluví. Ještě jsme ten šok pořádně nevstřebali. Každopádně nám bude chybět," dodal po odznění poslední salvy Liškutin.

Den smutku

Mezi smutečními hosty byli snad všichni učitelé ze svitavských škol. Každý s květinou, škola ve které učil do posledního okamžiku svého života, se smutečním věncem. Učitelů se tragédie jejich kolegy dotkla samozřejmě nejcitlivěji. Diskuze na toto bolestivé téma se uzavřely snad pouze během pietního aktu. Nechyběly ani názory, že pedagogičtí pracovníci by měli vzhledem ke svému postavení získat statut veřejného činitele. Diskutovalo se však i na téma, zda by neměl být 10. březen vyhlášen celostátním dnem smutku trvale.

"Odbory se nechtějí zviditelnit na úkor lidské tragédie," prohlásil po pohřbu předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík. "Nechtějí ale, aby tento problém zapadl. Budeme se k této otázce určitě vracet. K tomu, že jsme dnešek vyhlásili na školách za den smutku nás vedlo to, že jsme chtěli hlavně upozornit na lhostejnost, která panuje ve společnosti. Záleželo na každé škole, jak se k tomu připojí. Když jsme jeli z Prahy přes různé vesnice, tak na všech školách visely černé prapory," uvedl Dobšík.

Obřad bez politiků

Hloučky studentů, které postávaly před obřadní síní, příliš nedebatovaly. "Jsme rádi, že už z nás ten balvan začíná konečně spadávat. V noci se však často probouzím," uvedl jeden z nich, který byl ochoten říci více než jednu větu. "Růžičku jsem dnes k jeho rakvi přiložil s pokorou. Učitel Šíbl byl sice přísný, ale hodně nás naučil. Už proto jsem si ho vážil," dodal jeden z mladíků, který směřoval po skončení vyučování v 11 hodin hned ze školy do urnového háje.

Celý obřad proběhl velmi klidně, na přání rodiny se pohřbu nezúčastnili ani politici, byla tu snaha o maximální ohleduplnost. "Tlak na pozůstalé je stále obrovský, mějte vůči nim ohled," požádal všechny novináře svitavský starosta Václav Koukal. "Snad za týden si budete moci o celé tragédii s nimi popovídat, v tuto dobu jsou však rány v jejich srdcích až příliš hluboké," dodal.

Mladíkovi, který zavinil učitelovu smrt a je nyní ve vazební věznici, hrozí až deset let vězení. Motiv jeho činu je stále otazníkem. Policie uvalila na vyšetřování vraždy informační embargo. Nový zákon, který platí od letošního 1. ledna, totiž chrání osobu podezřelého mladistvého, včetně údajů, jež by mohly vést k jeho identifikaci. Neveřejné je i soudní projednávání.