Bradáčová po svém jmenování potvrdila, že se během předchozích rozhovorů s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem bavili o podobě zákona o státním zastupitelství, který mimo jiné redukuje současnou soustavu státních zastupitelství na tři stupně. Podle Bradáčové je třístupňová soustava jednodušší. Také odmítla, že by se tím Česká republika vrátila ke státní prokuratuře.

Podle nové vrchní státní zástupkyně její nástup neznamená žádnou změnu systému, který podle ní musí fungovat kontinuálně. „Výměna figur je možná výměnou přístupu toho kterého člověka, nikoli systémová změna,“ řekla.

Zároveň zdůraznila, že rozhodující slovo v přijetí tohoto zákona budou mít politici. „Předloha byla vykomunikována na mnoha úrovních, ale nikdo na státní úrovni se nebrání změnám,“ řekla Bradáčová, podle které bude zásadní postoj vlády a parlamentu, zatímco státní zástupci jsou adresáti takové normy. „Pravidla nakonec stanoví zákonodárce, státní zastupitelé chtějí jen ta pravidla znát, aby byla transparentní,“ dodala.

Z okolností jmenování má smíšené pocity

Bradáčová rovněž uvedla, že má již představu, koho s sebou na úřad vezme, odmítla ale své nové spolupracovníky jmenovat. S Blažkem se ale prý nebavila o personálních změnách, nýbrž o systémových věcech. O svých záměrech v nové funkci nejprve informuje státní zástupce jejího úřadu.

Nová vrchní státní zástupkyně vyjádřila smíšené pocity z okolností jejího jmenování. O něm se s různými pochybnostmi spekulovalo vehementně již od odvolání Jiřího Pospíšila z postu ministra spravedlnosti.

Výhrady má také k formě, jakou nový ministr Blažek v pondělí informoval o nástupu Bradáčové. „V běžném a normálním systému by se měla objevit jedna jediná věta,“ uvedla na adresu pondělního Blažkova projevu, v němž ministr informoval o podezřelých okolnostech kolem podání návrhu na jmenování Bradáčové. Na druhou stranu je podle ní logické, že pokud odvolání jejího předchůdce doprovázela široká veřejná debata, pak i její jmenování bude obdobné.