Byl tedy onen zákon pro vládní koalici důležitý tak, že jeho podoba ještě před několika dny otřásala vládou? Zřejmě ne. Jinak by většina poslanců, kteří dali přednost "návštěvě patronátních závodů", se nerekrutovala z řad poslanců koaličních. Vysvětlení se nabízí dvojí: buďto šlo o politickou neschopnost koaličních stran, nebo o sabotáž těch vládních poslanců, kteří s postupným zvyšováním nájemného (třikrát o deset procent za rok a půl) nesouhlasili, ale báli se to dát najevo. Výmluvy, že zahraniční cesty byly dávno plánované, jsou liché. V očekávání bojovného hlasování musí jít všechno stranou. Místo toho nám vládní koalice předvedla neumětelství. V bezmoci svého oslabení připomínala Kašpárka Matěje Kopeckého.

Ne že by se pochlapily strany opoziční. Pro modré tržní komsomolce z ODS je návrh zákona moc levicový, pro komsomolce rudé zase pravicový. Ve skutečnosti je vyváženě kompromisní. Dává majitelům domů přece jen více finančních prostředků na údržbu a zvelebování (i když stále málo), na druhou stranu nezvyšuje nájemné způsobem drastickým. Ale volejte po zdravém rozumu opozičních stran, cítících se už v permanentním předvolebním boji! Odmítnutí zákona poslanci ODS znamená, že majitelé domů více peněz nedostanou, odmítnutí zákona poslanci KSČM zase o další krok přivolává vládu pravice, která, až bude v sedle, se s nějakou sociální citlivostí párat nebude. Cenu za "charakternost" obou opozičních stran nakonec zaplatí jak majitelé domů, tak nájemníci.

Jediný pozoruhodný čin jsme zaznamenali ve včerejší Sněmovně. Poslanec Karásek, zvolený jako nezávislý na listině lidovců, vstoupil do US-DEU. Je to gesto, zajisté, vždyť o té straně se dá úspěšně předpokládat, že existuje už jen ve vymyšlené realitě. Ve dnech, kdy onu stranu opouštějí myši (ale poslanecký mandát si nechávají, jde přece o peníze), je však Karáskův čin v českém politickém zvěřinci nevídaný. Ostatně soudím: komu včerejší Sněmovna připomínala žvanírnu, nemýlí se.

PRÁVO 10. března