Energetické štítky budou muset od příštího roku zajistit stavitelé, vlastníci budov nebo společenství vlastníků na nových budovách, při jejich přestavbách i při prodeji jednotlivých bytů. V případě pronájmů částí budov má nová povinnost platit až od roku 2016. Již existující budovy budu získávat štítky postupně od roku 2015 do roku 2019, a to podle zákonem určené plochy.

Zákon podpořilo 29 senátorů, což bylo přesně potřebné množství. Jeho zamítnutí navrhl předseda senátorů ČSSD Petr Vícha stejně jako Jana JuřenčákováTOP 09 a Starostů. Kritici tvrdili, že novela přinese zátěž pro občany a hlavně města. Snaha snižovat energetickou náročnost by měla být podle nich dobrovolná.

Zazněl také argument, že se jedná o byznys pro ty, kdo budou zpracovávat energetické audity a vypracovávat štítky. Miloš Vystrčil (ODS) odhadl, že cena za průkaz bude vyšší než nyní odhadovaných 20.000 korun. Vícha prohlásil, že vlastník nemovitosti bude dávat peníze do auditů a specialistů místo toho, aby svoji nemovitost zateplil.

Takzvané průkazy energetické náročnosti mají sloužit jako informace pro kupující či nájemce, kteří podle nich zjistí provozní náklady na energie. Nové opatření má vést k nižší spotřebě energií, a tím ke snížení výdajů. Novela zavádí také povinnost instalovat měřiče tepla v bytech s ústředním topením.

Pokud vlastník bytu nebude mít energetický průkaz, bude ho moci nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepla za poslední tři roky. Dokumenty by při prodeji nebo pronájmu bytu nahradily energetický štítek.

Jak řekl ministr průmyslu Martin Kuba (ODS), nové pravidlo vyplývá z nutnosti zavést novou evropskou směrnici. Novela zákona také zavádí pojem budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Podle ministra je to sice ne úplně šťastný název, směrnice však podle něj nechává členským státům možnost, aby tento pojem naplnily samy.

Podle Ctibora Hůlky ze společnosti Nemopas vznikne od příštího roku poptávka po 30.000 až 40.000 průkazech ročně. Dosud podle něj roční poptávka představuje 8000 až 12.000 průkazů.