"Ústavní soud zrušil platovou základnu v řízení, které iniciovaly obecné soudy. Neříkáme nic jiného, než že soudcům obecných soudů nelze platy snižovat. Netvrdíme ani, že se jim musí platy zvyšovat," uvedl Rychetský.

Plat ústavních činitelů by se podle představ vlády mohl počítat z vyšší částky. Základem by místo nynějšího 2,5násobku průměrné mzdy mohl být jiný násobek.

Kabinet ve čtvrtek rozhodl, že konečné rozhodnutí o tom, jak by se měly platy zvyšovat, nechá na Sněmovně. Základem by mohl být zmiňovaný 2,7násobek, přičemž varianty počítají s 2,51násobkem až více než trojnásobkem.

O platech ostatních ústavních činitelů nebyla řeč

Vláda dříve připravila zákon, který v roce 2010 snížil platy ústavním činitelům a soudcům o čtyři procenta. Ústavní soud to u soudců zrušil. Kabinet tak navrhl do roku 2014 platy politiků zmrazit a soudcům se stanovily vyšší základny pro výpočet příjmu pro loňský rok a pro období od letoška do roku 2014. I to ale Ústavní soud zrušil.

"Kdyby nebylo rozhodnutí Ústavního soudu, vláda by se vůbec platy nezabývala," řekl premiér Petr Nečas (ODS) a toto stanovisko zopakoval i ve čtvrtek po jednání vlády.

"Musíme respektovat rozhodnutí Ústavního soudu," odtušil premiér s poukazem na vynucenost tohoto kroku. Možným řešením je oddělení platů politiků a soudců. To podporuje i vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM) s tím, že platy politiků by měly zůstat zmrazeny. "Stejnou solidaritu se zbytkem nepodnikatelského sektoru bych ale očekávala i od soudců," dodala.

Rychetský to ale odmítl. "Toto řízení, stejně jako všechna předchozí, se týkalo výlučně soudců. My jsme nerozhodovali ani o svých platech ani o platech jiných ústavních činitelů," řekl rozhlasu.