Podle ochranky se odpoledne v Luxoru první hloučky začaly vytvářet už téměř dvě hodiny před začátkem akce. Při příjezdu prezidenta se už fronta táhla daleko ven z pasáže na náměstí.

Ještě než Klaus usedl ke stolu a začal knížky podepisovat, pozdravil dav z improvizovaného pódia před obchodem. Rozruch vzbudil Klausův dík Pražanům za tak velkou účast. "Přerov! Bystřice!" ozývaly se vzápětí výkřiky z davu.

Možnost nechat si podepsat prezidentovu knížku si nenechali ujít lidé všech věkových i sociálních skupin. Klaus působil velmi uvolněně, každému ochotně potřásl rukou. "Normálně jsem zvyklá fotit spíš přírodu. Jsem z toho strašně nervózní, podívejte se, jakou mám barvu," strachovala se paní kolem padesátky, která sem přijela z Kolína z cílem nejen získat prezidentův autogram, ale také si ho zvěčnit do fotoalba.

Na dotaz Práva, zda nemá obavu, že si kvůli namáhavému podepisování několik týdnů nezahraje tenis, Klaus bez váhání odpověděl: "Já doufám, že dneska v šest hodin budu hrát tenis, takže ta ruka to vydrží."

Už dopoledne na tiskové konferenci na Hradě Klaus v souvislosti s prvním výročím od své inaugurace poznamenal: "Od začátku roku jsme přemýšleli, jak to shrnout, a proto přišel tento nápad vydat knížku, kterou jsme nazvali Rok první, s ambicí aby mohla následovat knížka Rok druhý, Rok třetí a tak dále, bez velké změny titulu." Publikaci si pak pochválil: "Řekl bych, že naprosto drtivá většina podstatných textů tam je a nic nebylo vynecháno."