Článek
„Prověřovali jsme především přijímání do bakalářských a magisterských programů těch studentů, kteří pro to nesplňovali podmínky,“ uvedla Zelená.
Detektivové se zajímali hlavně o systém fungování kurzů celoživotního vzdělávání, jejichž absolventi mohli po dvou letech automaticky přejít do třetího ročníku bakalářského studia, aniž absolvovali předepsaný počet zkoušek jako ostatní řádní studenti.
Tyto praktiky fungovaly za bývalého vedení fakulty, které po aférách s rychlostudenty odstoupilo v září 2009. Policisté v loňském roce zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby.
Nedostatek důkazů
„Ztroskotali jsme na nedostatku důkazů. K programu celoživotního vzdělávání neexistuje prakticky žádná dokumentace. Nedohledali jsme obsahovou náplň kurzů, nevíme, co se tam učilo a jak dlouho. Prostě nic,“ prohlásila Zelená.
Policisté nenašli ani všechny smlouvy mezi fakultou a orgány státní správy, jejichž zaměstnanci mohli tímto způsobem získat vysokoškolský titul. „Dopátrat se tak vůbec pravidel, podle kterých program fungoval, bylo zhola nemožné,“ konstatovala Zelená.
Podle ní pro případnou trestní odpovědnost museli policisté také vyřešit stěžejní otázku, a to jaké postavení měli lidé z vedení fakulty. „Rozhodování bylo podle vysokoškolského zákona v pravomoci děkana. Ten rozhodl tak, jak si sám umožnil, a to v pozici akademického funkcionáře, a nikoliv v pozici úřední osoby. V tomto ohledu je vysokoškolská samospráva oddělena,“ vysvětlila Zelená.
Pochybný program celoživotního vzdělávání
Program celoživotního vzdělávání byl jednou z největších chyb, kterých se právnická fakulta za vedení Jaroslava Zachariáše a jeho předchůdce děkana Milana Kindla dopustila.
Upozornila na to už kontrolní zpráva, kterou vypracoval v dubnu 2010 reformní tým tehdejšího děkana Jiřího Pospíšila pro Akreditační komisi. V materiálu se konstatuje, že Zachariáš v souvislosti s uvedeným programem porušoval zákon o vysokých školách, mj. vydával rozhodnutí o tom, že účastníci kurzu splnili studijní povinnosti, které vůbec neabsolvovali.
„Bývalé vedení program celoživotního vzdělávání prezentovalo jako vzorový model, realita ale byla úplně odlišná,“ sdělila tehdy předsedkyně kontrolní komise Vladimíra Dvořáková.
Titul získávali politici, policisté a úředníci
Bakalářský titul získal díky tomuto programu třeba hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec (ČSSD). Západočeská univerzita ale jemu ani nikomu jinému takto získaný diplom nezrušila.
Účastníci kurzu mohli získat vysokoškolský titul, aniž museli skládat zkoušky. To všechno za poplatek více než třicet tisíc korun a za podmínky, že každý rok absolvují jednotýdenní soustředění zakončené testem. Žádné přijímačky, zápočty ani zkoušky v průběhu semestru či ročníkové práce, které jiní studenti museli absolvovat.
Stačilo jim pouze složit státní závěrečnou zkoušku a obhájit bakalářskou práci. Program využívali k doplnění vzdělání hlavně policisté, příslušníci vězeňské služby nebo celníci.