O nelichotivé statistice informovala Veronika Benešová z Národního centra prevence dětských úrazů, násilí a podpory bezpečnosti pro děti. To zastupuje Českou republiku v evropské alianci bezpečnosti dětí (ECSA), která porovnala v 31 zemích uplatnění zhruba stovky zásad prevence úrazů.

Podle výsledků se ČR řadí s Finskem, Maďarskem, Skotskem a Španělskem ke státům, kde nastalo největší zlepšení. Nejlépe v šetření dopadlo Nizozemsko, které je z hlediska úrazovosti dané skupiny nejbezpečnější zemí Evropy. Česká republika podle ECSA "odvedla slušný výkon" při řešení otázek bezpečnosti dětí a adolescentů v dopravě, nyní by se mělo zaměřit na vyšší bezpečnost dětí doma, na prevenci pádů, popálenin a opařenin, omezit riziko jejich tonutí a otrav.

Autosedačky by měly být umístěné proti směru jízdy

Opaření by se dalo zabránit třeba přednastavením maximální teploty vody ve vodovodu na 50 stupňů Celsia, popálení zase zavedením dětských pojistek u zapalovačů a používáním samozhášecích látek pro dětská pyžama. K prevenci pádů by přispěl zákaz prodeje dětských chodítek.

Z šetření vyplynulo například to, že Česká republika patří k pouhým 13 evropským zemím, které mají zákon nařizující cyklistické přilby pro děti. Problém vidí ale Benešová v tom, že je v Česku přilba povinná pro cyklisty do 18 let pouze na komunikacích.

Ve většině zemí včetně ČR také neexistuje nařízení, aby děti do čtyř let seděly na autosedačce zády ke směru jízdy. Například ve Švédsku, kde je toto umístění sedačky běžné, je úmrtí dětského spolujezdce v tomto věku téměř nulové.

Jen sedm z 31 zemí má zákon nařizující oplocení soukromých bazénů. Česká republika mezi ně nepatří, stejně jako nemá ani zákon nařizující dětské pojistné uzávěry na balení léků. "U nás se má za to, že zatavení tabletek v blistru je dostatečné, i když ho každé malé dítě dokáže otevřít," podotkla Benešová. Ve Velké Británii se nesmí prodat lék ohrožující dítě otravou, pokud není v lahvičce s bezpečnostním uzávěrem, jaký mají v ČR třeba chemikálie.

Z hodnocených zemí má téměř polovina národní zákon vyžadující změny prostředí, aby se zabránilo pádům dětí z oken domů vyšších než jednopatrových. Z nich přes polovinu uplatňuje zákon jen u nových či rekonstruovaných staveb. "Náš stavební zákon to nezohledňuje. U oken otevíracích jako křídlo není povinnost dát zábrany," řekla odbornice.