Podmínkou ale je, že dojde k úmrtí až po tomto datu. Pokud by pořizovatel závěti zemřel do účinnosti nového zákoníku, závěť sice i tak bude platná, ale k ustanovením vycházejícím z nového občanského zákoníku, která by odporovala dnešní právní úpravě, nebude možné přihlédnout.

„Nový občanský zákoník dává alternativu, umožňuje, aby nyní sepsaná závěť vyhovovala dnešní i nové právní úpravě,“ potvrdil Právu prezident Notářské komory ČR JUDr. Martin Foukal.

Možnosti pořizovatele závěti se proti dnešnímu stavu podstatně rozšířily. Zůstavitel například může více krátit tzv. neopominutelného dědice, to je potomka.

Zatímco nezletilé dítě muselo až dosud i v závěti dostat celý podíl, který by mu příslušel, kdyby závěť nebyla sepsána, tak nově lze v závěti nezletilého potomka krátit o jednu čtvrtinu jeho zákonného podílu.

Zletilý potomek dosud musel dostat v závěti aspoň polovinu zákonného podílu, zatímco nově se bude případně muset spokojit i s jednou čtvrtinou.

„Je to rozumné opatření. Tady nejde o to, aby potomci dostávali méně, ale aby šlo přes dědictví vyřešit běžné životní situace. Například rozvedený rodič, který má nezletilého potomka, žije dlouhá léta s jinou partnerkou, aniž jsou sezdáni: kdyby zemřel, za dnešní právní úpravy by partnerka nezdědila nic. Takže se to řeší už za života zůstavitele jinými způsoby, například darováním,“ řekla Právu notářka v Praze JUDr. Alena Skoupá.

Vůle zůstavitele s větší vahou

Vůle pořizovatele závěti bude mít také mnohem větší váhu. Dnes platí, že když byla pořízena závěť a dědicové se po smrti zůstavitele dohodli na jiném rozdělení majetku, tak vždy měla tato dohoda přednost před závětí.

„Nová úprava to už neumožňuje. Dědicové budou muset vůli zůstavitele respektovat, ledaže by ten v závěti výslovně uvedl, že se dědicové mohou dohodnout o rozdělení majetku jinak,“ upozornil viceprezident Notářské komory ČR a notář v Benešově JUDr. Miloslav Jindřich.

Pořizovatel závěti může nově v závěti uvést i různá vedlejší ujednání, jako je příkaz pro dědice (například postarat se o příbuzného), podmínku, kterou musí splnit, aby dědil (například dokončil střední školu), či může určit čas, kdy dojde po jeho smrti k dědění (například když potomek dosáhne věku 25 let).

Novinkou je i tzv. odkaz, kterým může zůstavitel nařídit dědicům vydat komukoli určitou věc z dědictví, aniž by se tento člověk stal dědicem. Tím pádem se na něj nebude vztahovat případná povinnost dědiců podílet se na dluzích zůstavitele.

Dědictví se lze i předem zřeknout

Některá ustanovení nového občanského zákoníku, která už lze také využívat, mohou přispět k řešení mnohdy složitých majetkových situací v rodinách.

Například potenciální dědic se už může ještě za života zůstavitele smlouvou, kterou s ním uzavře, zřeknout dědictví. Až dosud to před smrtí zůstavitele možné nebylo. Je to velmi praktická věc a praxe po ní už léta volá.

„Často se stává, že některý z potomků od rodičů dostane darem ještě za jejich života například nějakou nemovitost. Dnes se to řeší v dědickém řízení zápočtem tohoto majetku a bývá kolem toho hodně dohadů a sporů. Obdarovaný potomek se bude moci ještě za života rodičů zříci svého dědického práva po nich,“ uvedla JUDr. Skoupá.

Jak využít nových možností

Nová pravidla pro dědění ale nebude snadné v praxi využít. Jsou poměrně komplikovaná, takže i když jako dosud může každý člověk sepsat závěť vlastnoručně sám, jen stěží to lze někomu doporučit.

Nová ustanovení o dědění totiž předpokládají jejich velmi dobrou znalost v celé komplexnosti. Jinak by se snadno mohlo stát, že by chybným či nepřesným sepsáním mohly vzniknout vážné komplikace.

„Nejsou to často jednoduché věci. Pořizovatel závěti například sice může odložit dědění svého potomka do určitého věku, ale současně musí vyřešit, kdo do té doby nabude majetku a bude o něj pečovat,“ upozornil JUDr. Foukal. Logické je tedy svěřit se do péče odborníků, nejlépe notářů.

Novinky v dědění ale neznamenají, že je každý pořizovatel závěti musí vždy využít. „Záleží na jeho životní a rodinné situaci a přání, jak vzhledem k ní naložit s majetkem pro případ smrti. Notář si vše nechá vylíčit, a když zjistí, že je dobré využít nových možností, tak je vysvětlí a navrhne,“ sdělil JUDr. Foukal.

Dosavadní závěti zůstanou v platnosti

Lidé, kteří už dříve pořídili závěť, která jim i nadále vyhovuje, ji nemusí kvůli novému občanskému zákoníku měnit. Závěť zůstane v platnosti i po 1. lednu 2014.

Musí ale počítat s tím, že nový občanský zákoník už vylučuje dohodu dědiců o jiném rozdělení majetku, pokud to závěť výslovně nepřipouští. To se bude vztahovat na všechny závěti, tedy i na ty dříve sepsané.

Pokud tedy zůstavitel již sice sepsal závěť a chce i po 1. lednu 2014 připustit, aby se dědicové dohodli o majetku jiným způsobem, musí závěť změnit a tuto dohodu výslovně připustit. „Je to velmi důležité a každý, kdo již má či pořizuje závěť, by měl myslet na to, zda chce připustit dohodu dědiců o vypořádání majetku či nikoli,“ uvedl JUDr. Jindřich.

Kdo pořizuje závěť už s přihlédnutím k novému zákoníku, by ovšem také měl počítat s variantou, že může být posunuta jeho účinnost. Někteří odborníci totiž upozorňují, že normy navazující na občanský zákoník mají zpoždění a hrozí, že nebudou přijaty včas.

V praxi by to znamenalo jen to, že podle ustanovení závěti, která již reagují na nový občanský zákoník, by se mohlo dědit až po zůstavitelích, kteří zemřou později, nikoli již při úmrtích po 1. lednu 2014.