Agentura se od pachatele distancovala, podle svědecké výpovědi kolegy zde stačil před svým zatčením odpracovat jen dvě směny. Šéfka personálního oddělení navíc prohlásila, že nikdy nebyl přijat do zaměstnaneckého poměru.

Případ přesto znovu vrací do hry otázku, do jaké míry jsou tuzemské bezpečnostní agentury imunní vůči – byť nevědomému – zaměstnávání nejrůznějších existencí včetně kriminálních živlů. Muž, o kterém je řeč, byl opakovaně trestán v zahraničí, v České republice ho první soud teprve čeká. Podmínkou pro práci v bezpečnostní agentuře sice podle živnostenského zákona je i bezúhonnost, pro firmy je však prý problém ji pokaždé ověřit.

Zaměstnanci ji prokazují aktuálním výpisem z trestního rejstříku. Kromě toho musí být pouze způsobilí k právním úkonům a starší osmnácti let.

„Pokud byl odsouzen v zahraničí, tak to vůbec nezjistíme,“ uvedl šéf Asociace soukromých bezpečnostních služeb ČR Jiří Kameník. „Kdyby si přinesl rumunský výpis, těžko bych se v něm vyznal, protože nevím, jakým způsobem jsou tam záznamy vedeny,“ uvedl Kameník.

Agenturám prý také vadí, že výpisy z rejstříku neobsahují již zahlazené delikty. Rády by se dostaly i k opisům, kde jsou uvedeny kompletní záznamy.

Záznamy o trestech se zahlazují podle závažnosti po uplynutí lhůty od jednoho roku do deseti let, ty nejlehčí dokonce hned po vykonání trestu. Na místa ochránců pořádku tak mohou nastoupit i bývalí zločinci, kteří žili spořádaně jen posledních pár let.

Prověrky má dělat vnitro

Opisy jsou doposud přístupné pouze orgánům činným v trestním řízení. Podle mluvčí ministerstva vnitra Denisy Čermákové počítá s prokazováním bezúhonnosti prostřednictvím opisu z rejstříku trestů návrh zákona o soukromých bezpečnostních službách, který se teprve dokončuje a jehož přijetí je reálné nejdříve v roce 2014. Pravidla pro činnost bezpečnostních agentur v Česku doposud žádný speciální zákon neupravuje.

Podle návrhu by se pracovníkem bezpečnostní agentury nesměl stát pachatel dosud nezahlazeného úmyslného trestného činu, ale i nedbalostního skutku spáchaného v posledních pěti letech. V práci u agentury mu bude bránit i běžící podmínečný trest nebo spáchání víc než jednoho přestupku v posledních třech letech. Prověrky bezúhonnosti má provádět výhradně ministerstvo vnitra, samotné agentury by se k opisům neměly dostat.

„My bychom se spokojili s tím, kdyby v rámci samosprávné komory bezpečnostních služeb působil pracovník vybavený bezpečnostní prověrkou, který by si informace od ministerstva vyžadoval a příslušným organizacím by jen sděloval, že toho či onoho pracovníka lze, či nelze z důvodu spolehlivosti zaměstnat,“ vysvětlil Právu Kameník.

Takové formě lustrace však brání zákon o ochraně osobních údajů. Návrh zákona o bezpečnostních agenturách zatím leží na ministerstvu vnitra, doposud ho neprojednala ani vláda a čeká jej celý legislativní proces.