Hlavní obsah

Církve získají i majetek, který jim nepatřil, namítá opozice

Právo, Oldřich Danda

Zákon o narovnání vztahů mezi státem a církvemi může být podle opozice i některých právníků časovanou bombou, která může rozpoutat řadu majetkových sporů.

Foto: Petr Horník, Právo

Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc s šéfem ČSSD Bohuslavem Sobotkou

Článek

Norma, o kterou se již několik týdnů přetahují poslanci, sice počítá s tím, že církve budou moci žádat pouze o majetek, který vlastnily 25. února 1948. Nijak ale neupravuje to, že církev přišla o řadu pozemků už v pozemkových reformách – hlavně při revizi z roku 1947 – a tyto změny nestačily být zaznamenány v pozemkových knihách.

Církve, zejména katolická, tak byly v únoru 1948 u řady nemovitostí vlastníkem pouze na papíře. Pokud by církev takovýto majetek získala zpátky, vytvořila by precedens pro další vlastníky, např. šlechtu, některé řády či odsunuté Němce. Na základě projednávaného zákona by mohli vyžadovat vrácení zabraného majetku, obává se opozice.

„Pokud by se ukázalo, že došlo k záboru a kvůli změně režimu nedošlo k vypořádání, a podle mých informací k vypořádání nedošlo někdy ani u reformy v roce 1919, tak by tento zákon zpochybnil velké majetkové přesuny, které tady proběhly na základě demokratických rozhodnutí za Masaryka a za Beneše,“ řekl v pátek Právu šéf poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc.

Majetek za 75 miliard

Zákon počítá s tím, že církve dostanou zpět majetek v hodnotě 75 miliard a za nevydaný majetek náhradu 59 miliard, s inflací za 30 let až 96 miliard.

Církve budou žádat o majetek na pozemkových úřadech. Podle ministryně kultury Aleny Hanákové (TOP 09) budou úředníci kontrolovat, zda nebyly pozemky součástí pozemkových reforem.

Zároveň ale připustila, že úředníci budou moci vydat i majetek, který církvi po únoru 1948 už de iure nepatřil. „Máte pravdu, mohl by takto nastat precedens, ale podle mého proto máme soudy, které by měly situaci zvážit a postavit do takové roviny, jak legislativně patří,“ řekla Právu ministryně.

Podle Tejce je to omyl, protože soudy se nemusí vždy zachovat stejně. „A také nejde jen o naše soudy, ale jde o to, že se práva na rovné zacházení budou domáhat občané jiných států u evropských soudů – a potom bude jejich rozhodnutí naprosto nevyzpytatelné,“ uvedl Tejc.

Obstrukce ČSSD

Ani v pátek se vládním poslancům nepodařilo ve Sněmovně zákon dotlačit do závěrečného hlasování. Opozici se znovu podařilo v tom zabránit obstrukcí. Znovu začnou poslanci o restitucích jednat až na nové schůzi v červenci. [celá zpráva]

Tejc řekl, že ČSSD splnila svůj úkol tím, že zabránila hlasování o restitucích již při této schůzi a že po vetu v Senátu, kde mají sociální demokraté většinu, bude Sněmovna o restitucích opět jednat až v září, tedy před senátními a krajskými volbami. Obstrukce při červencové schůzi Sněmovny ale nevyloučil.

Reklama

Výběr článků

Načítám