Tato částka znovu navýšila obrovskou sumu odškodnění, kterou stát vyplácí za nezákonné nebo zpackané stíhání či věznění lidí. Jen za letošních prvních pět měsíců ministerstvo rozhodlo o tom, že na odškodném zaplatí přes 20 miliónů, dalších více než 45 miliónů vyplatilo proto, že mu to přikázaly soudy. Loni takto úřad uhradil celkově přes 100 miliónů korun, podobně tomu bylo v roce 2010.

Celkově téměř 900 tisíc dosud přiznal úřad advokátu Aleši Rozehnalovi, dalších více než 618 tisíc korun ministerstvo přiřklo advokátu Ondřeji Kuchařovi. Milión požadoval i Fedor Gál, s žádostí ale neuspěl.

Rozehnal má šanci na další peníze

Minimálně u Rozehnala však platí, že nemusí jít o poslední peníze, které od státu dostane. Nárokuje totiž několikanásobně vyšší sumy a ty vymáhá soudně.

Rozehnal byl se Železným stíhán ve dvou kauzách. V jedné, v níž šlo o podezření z pokusu o poškozování věřitele, společnosti CME, čelil obvinění téměř deset let a skoro tři měsíce strávil ve vazbě. V tomto případu byl asi 9,5 roku obviněn i Kuchař.

Dalších osm let byl Rozehnal stíhán v případu, v němž šlo o podezření z krácení daní při převodu obchodních podílů v CET 21.

Rozehnal se nejprve obrátil na ministerstvo spravedlnosti s požadavkem na odškodné za kauzu podílů CET 21. Požadoval přes 1,7 miliónu korun za nemajetkovou újmu, úřad mu přiznal pouze 50 tisíc. Zbytek Rozehnal vymáhá u soudu.

Ministerstvo platí

Další nároky vznesl v souvislosti s kauzou CME, ministerstvo spravedlnosti o nich nedávno rozhodlo. Mluvčí úřadu Petra Hrubá Právu řekla, že ministerstvo již Rozehnalovi zaslalo přes 840 tisíc korun za nemajetkovou újmu a výdaje na obhájce.

Rozehnal však požadoval víc – celkem téměř čtyři milióny korun plus další statisícové sumy jako úroky z miliónů, které mu byly roky blokovány v rámci kauce.

S dosud obdrženými penězi není spokojený a to, co mu ministerstvo nepřiznalo, chce také vymáhat u soudu. „Můj názor na rozhodnutí ministerstva je asi očekávatelný, a to sice ten, že toto odškodnění nepovažuji za dostatečné,“ sdělil Právu advokát.

Koncem minulého týdne ministerstvo rozhodlo i o nároku, který vznesl Kuchař. Ten chtěl celkem skoro 1,6 miliónu korun za nemateriální újmu a náklady na obhájce. Ministerstvo mu však nepřiznalo ani polovinu. Kuchař se k dalším případným krokům nechce vyjadřovat do doby, než vše obdrží písemně.

Posledním z lidí, kteří byli s Železným souzeni a osvobozeni a zažádali dosud o odškodné, byl Fedor Gál. Podle Hrubé chtěl milión korun za údajně nepřiměřenou délku řízení. „I když celková délka řízení dosáhla asi osmi let, byla po přezkoumání vyhodnocena jako přiměřená vzhledem k mimořádné skutkové i právní složitosti věci s mezinárodním prvkem, jakož i počtu obviněných. Věc není nyní žalována, případný nárok je již promlčen,“ vysvětlila Hrubá, proč Gál žádné odškodnění nedostal.

O odškodnění přemýšlí i Provod

Železného kauzy přitom nejsou jediným případem, kdy byli lidé obviněni, souzeni nebo strávili nějaký čas ve vazbě, aby se následně ukázalo, že nic nespáchali.

Známý je spor exnáměstkyně ministra pro místní rozvoj Věry Jourové, která čelila obvinění z přijetí úplatku v kauze Budišov. Strávila asi měsíc ve vazbě a po dvou letech bylo její stíhání zastaveno. Nyní se s ministerstvem spravedlnosti soudí o téměř devět miliónů korun.

O odškodnění nyní přemýšlí i Miroslav Provod, který byl v minulosti s Tomášem Pitrem odsouzen k pěti letům vězení za daňové delikty. Soud ale v pondělí v obnoveném řízení oba obžaloby nepravomocně zprostil, jenže Provod si mezitím více než polovinu trestu odseděl.

Stovky miliónů, údajně až 630 miliónů korun, chce podle ČTK po ministerstvu spravedlnosti příbramský podnikatel Jaroslav Starka. Důvodem je neprokázané obvinění z účasti na únosu Lamberta Krejčíře, otce uprchlého podnikatele Radovana.