Článek
Strana práv občanů – zemanovci (SPOZ) pořádá petici na podporu vaší prezidentské kandidatury. Máte informace o průběhu akce? Jak to vypadá s vaším definitivním rozhodnutím se klání o Hrad zúčastnit?
Petice probíhá velmi dobře. Předpokládám, že někdy na konci června nebo začátkem července se definitivně rozhodnu, a to tak, že kladně. Když jsem něco slíbil, tak to musím dodržet. Řekl jsem, že do toho půjdu, bude-li přímá volba, ta byla schválena, a bude-li dostatek podpisů, abych zjistil, že si to občané skutečně přejí. To je už teď splněno.
Vytvoříte si pro kampaň prezidentský tým? Bude spojen se SPOZ, nebo půjde o nezávislou záležitost?
Předseda SPOZ Vratislav Mynář navrhl, abychom oživili občanské sdružení Přátelé Miloše Zemana, jehož významnou součástí bude SPOZ. Ale uvážíme-li, že už dnes existuje 50 tisíc podpisů pod peticí, a tedy 50 tisíc mých přátel, tak myslím, že návrh, aby další prezidentská kampaň byla organizována tímto širším organizovaným občanským sdružením, je velice rozumný.
Jak dlouho bude ještě petiční akce pokračovat?
Samozřejmě že bude pokračovat až do doby zákonem stanovené, což je, myslím, listopad tohoto roku. Stále ještě existuje, ale dnes už jenom teoretická možnost, že by někteří kandidáti dostali tak výrazně vyšší počet podpisů pod peticí, že bych považoval za nesportovní se takové soutěže účastnit.
Budete chtít získat podporu napříč politickým spektrem?
Zcela určitě ano, protože jsem mnohokrát řekl, že hlavní rolí prezidenta je působit jako moderátor či organizátor diskuse různých politických proudů, tedy různých politických stran. A to samozřejmě jen těžko může dělat takový prezident, který by byl spojen s jakoukoliv významnou, tedy parlamentní politickou stranou.
Sledujete situaci v ČSSD, kde existuje rozpor mezi podporou oficiálního prezidentského kandidáta Jiřího Dienstbiera a vašimi příznivci uvnitř této strany?
Vycházím z toho, že při přímé volbě není příliš důležité, koho podporují straničtí funkcionáři, protože volí nejenom tito funkcionáři. Volí řadoví členové strany a především volí příznivci těchto stran. A ti se často oficiálním doporučením stranických funkcionářů neřídí.
Pokud vezmeme za bernou minci poslední průzkumy veřejného mínění, utkal byste se v druhém kole s Janem Fischerem. V případě, že se to stane, jakou proti němu povedete kampaň?
Myslím si, že pro prezidentskou funkci je nejdůležitější férová hra, která vylučuje osobní útoky. Jana Fischera si velmi vážím, myslím si, že to je ideální pravicový kandidát. Předpokládám, že stejně tak, jako v celé západní Evropě a koneckonců i ve Spojených státech, dojde zřejmě k souboji mezi pravicovým a levicovým prezidentským kandidátem.
Pro první kolo přímé volby je navržen limit na kampaň každého kandidáta 40 miliónů korun. Máte už představu, kolik prostředků vynaložíte?
Už jsem to několikrát se svými přáteli počítal a dospěli jsme k názoru, že jádro prezidentské kampaně má spočívat ve třech věcech.
Za prvé v tom, že se do tří miliónů domácností rozešle můj životní příběh, který jsem sepsal na dvě stránky, aby lidé znali všechna základní fakta o mé osobě.
Za druhé, že navštívím čtrnáct krajských měst, aby mi, kdokoliv si to bude přát, mohl položit v diskusi jakoukoliv otázku.
A konečně za třetí, a to pokládám za nejpodstatnější, že se zúčastním co největšího počtu televizních diskusí, které sleduje u Václava Moravce v průměru nejméně pět set tisíc diváků. A toho na mítincích těžko dosáhnete. Naposled se to podařilo na Letenské pláni, kde bylo 750 tisíc účastníků. Ale myslím si, že tato událost z listopadu 1989 se v dohledné době opakovat nebude.
Počítám s tím, že těm kandidátům, kteří rovněž překročí 50 tisíc podpisů, nabídnu polovinu svého vysílacího času, jenž budu mít podle prováděcího zákona. To znamená pět hodin v televizi, pět hodin v rozhlase. Domnívám se, že diváky více zajímá výměna argumentů než sebechvalný monolog jakéhokoliv konkrétního kandidáta.
V případě, že budete prezidentem, nesnažil byste se moderovat diskusi politických stran o zavedení majetkových přiznání?
Zcela určitě ano. Prezident sice nemá zákonodárnou iniciativu, ale třeba by se mi podařilo přesvědčit ty politické strany, které to mají ve svém politickém programu, aby zdvihly tento bod znovu, i když vím, že třeba soc. dem. v roce 2003 tento zákon zablokovala. A teprve po vypuknutí Grossovy aféry jsem si uvědomil důvody, které ji k tomu vedly.
V sobotu jste se v Trenčianských Teplicích neformálně setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, který výrazně zvítězil ve volbách a sestavil jednobarevnou vládu. Bohuslav Sobotka také v sobotu vyjádřil přání, aby stejně uspěla ČSSD. Považujete to za reálné?
Kdyby měla česká soc. dem. místo Bohuslava Sobotky jako svého předsedu Roberta Fica, mohla by tohoto výsledku rovněž dosáhnout.
Po návštěvě Slovenska jste se rozhodl odpočívat na nafukovacím člunu na rybníku v Novém Veselí. Uchoval byste si tento způsob relaxace i v pozici hlavy státu?
Nafukovací člun se opouští pouze tehdy, když vám ho někdo propíchne a nedá se už spravit. V opačném případě zůstávám věrný nejenom svým přátelům, ale zůstávám věrný i těm několika málo věcem, které mě obklopují.