Někteří podle Martince svými výroky zpochybňují a politizují práci jeho lidí. Stížnost dokumentuje na případu véčkařského poslance Otto Chaloupky, o jehož vydání policie žádá kvůli podezření z úplatkářství. Svůj dopis sepsal přesně v den, kdy jeho lidé zadrželi Davida Ratha.

„Opakovaně dochází ze strany nejen členů tohoto výboru ke komentářům ve sdělovacích prostředcích, ve kterých vyjadřují své subjektivní názory, značně poškozují činnost jak policistů mého útvaru, tak činnost státního zástupce,“ napsal Martinec.

Nový šéf protikorupční policie Tomáš Martinec

Nový šéf protikorupční policie Tomáš Martinec

FOTO: Právo

Jenže u politiků narazil. Členové sněmovního mandátového a imunitního výboru, u nichž nakonec dopis skončil, jeho výtky odmítli. Stranická příslušnost tentokrát mimořádně nehrála roli. Podle členů výboru by si policie měla hledět svého a neměla by politikům říkat, co smějí, a co nikoli.

Co napsal Martinec
Jako ředitel Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality garantuji profesionalitu svých podřízených, kteří mají moji naprostou důvěru a podporu. Nemohu nečinně přihlížet výše popsanému zpochybňování policejní práce tam, kde tomu tak není. Pokud je však kritika věcná a oprávněná, je moji povinností případné problémy řešit. Na rozdíl od výše uvedených poslanců nemá pochyb o správnosti postupu policejního orgánu dozorový státní zástupce, což je pro mne zásadní.

Martinec s odkazem na neveřejné jednání imunitního výboru vytýká jeho členům, že si − lidově řečeno − pouštějí ústa na špacír.

Podle ředitele útvaru v případě Chaloupky třeba Radek John (VV), Jeroným Tejc (ČSSD), Marek Benda (ODS) i šéf výboru Bohuslav Sobotka (ČSSD) veřejně zpochybňovali práci policie v médiích.

Poslanec Otto Chaloupka

Poslanec Otto Chaloupka

FOTO: Jan Handrejch, Právo

U zmíněných poslanců totiž vyvolává Chaloupkova kauza pochybnosti. Třeba John a Benda nevyloučili, že může mít politický podtext. Benda pro Právo komentoval případ slovy, že pokud by Chaloupka nebyl poslancem, nepochybně by ke stíhání nedošlo. John zase prohlásil, že jde o politickou objednávku.

Právě kvůli pochybnostem nad kauzou imunitní výbor tento týden nedospěl k jednoznačnému doporučení, zda Chaloupku vydat nebo nevydat trestnímu stíhání. Bude tak záležet na celé Sněmovně, jak se příští úterý rozhodne. V případu běží o to, že na Chaloupku podal trestní oznámení jeho bývalý asistent s tím, že mu musel odevzdávat část svého platu. [celá zpráva]

„Z výše uvedeného vyplývá, že samotní poslanci, ještě před svým rozhodnutím, veřejně medializují kauzu a politizují práci policie. Dále, nejen v tomto případě, následně dochází ke zveřejňování části obsahu spisového materiálu,“ napsal Martinec.

Z jeho dopisu přitom nepřímo vyplývá pohrůžka, že pokud se členové výboru budou dál chovat tímto způsobem, nemusí jim policie vůbec dávat k dispozici svůj spis ke konkrétním případům. Jde totiž jen o dobrou vůli, nikoli o povinnost.
Martinec připomíná, že ve své funkci souhlasil nad rámec povinností s poskytováním spisů poslancům. Proto žádá, aby další jednání výboru byla „skutečně neveřejná“.

Na názor máme právo, shodují se poslanci

„Takováto polemika policejního orgánu s mandátovým a imunitním výborem je zcela nevhodná,“ okomentoval situaci na dotaz Práva Sobotka s tím, že v tomto duchu již Martincovi písemně odpověděl.

„Je to zasahování policie do moci zákonodárné,“ dodal Sobotka s tím, že pravomoci výboru jsou jednoznačně dané ústavou i jednacím řádem Sněmovny.

„Musím se přiznat, že mě to mimořádně rozhořčilo,“ řekl Právu Benda. Pokud by si podle něj stěžoval Martinec na to, že ze spisu unikají informace, pak by to chápal, ale kritizovat poslance za jejich právní názor, to už je podle Bendy příliš.

„Myslím, že pan plukovník se trochu plete do věcí, do kterých mu vůbec nic není,“ prohlásil Benda.

Tejc: Díra je jinde

Spolu s dalšími členy výboru se shoduje, že je věcí výboru posuzovat, zda kauzy nemají politické pozadí. A pokud by policie přestala poslancům poskytovat spisový materiál? „Já bych jim to nedoporučoval,“ uvedl Benda s tím, že ta takové situace by Sněmovna vůbec nemusela své členy ke stíhání policii vydávat.

„Jsem ten poslední, kdo by chtěl práci policie poškozovat, ale členové výboru svůj názor říct musí,“ řekl Právu John. Pokud by si ho nechávali pro sebe, pak je podle něj možné klidně celý výbor zrušit a Sněmovna může hlasovat podle toho, jak si hodí korunou a co ji zrovna spadne.

Podle Johna policie někdy pracuje dobře, jindy hůře. Právě Chaloupkův případ prý patří do druhé kategorie. „Soc. dem. má pravdu, když říká, že máme dvě policie,“ dodal John.

Poslanci se shodují, že úniky ze spisového materiálu nejsou správné, nicméně prý ne vždy informace unikají od nich. To podle poslanců ukázal i Rathův případ, kde vyplouvají na povrch části odposlechů, které ani poslanci neměli k dispozici.
„Je evidentní, že ta díra je jinde než na Sněmovně,“ řekl Právu Tejc.