Článek
Zatímco v roce 2003 a v letech 2009 až 2010 považovala diskriminaci za závažný problém zhruba polovina veřejnosti, loni počet těch, podle kterých je diskriminace „zcela zásadní problém“ nebo „poměrně velký problém“, výrazně vzrostl.
Z květnového průzkumu vyplývá, že diskriminaci pokládá za velký problém tentokrát 70 procent lidí, přičemž pouhá čtyři procenta dotázaných uvedla, že jde jen o okrajovou záležitost. Ke zvýšení míry závažnosti diskriminace přitom došlo ve všech sociodemografických skupinách obyvatel, přitom se hodnocení mezi jednotlivými skupinami nijak podstatně neliší.
Rostoucí tendenci v míře vnímání diskriminace potvrzují také výsledky průzkumu, v němž lidé odpovídali na dotaz, zda míra diskriminace z dlouhodobého hlediska spíše přibývá nebo ubývá. Zatímco 51 procent se domnívá, že diskriminace přibývá, podle 40 procent zůstává její míra stejná a devět procent dotázaných má za to, že míra diskriminace klesá.
Přitom i z tohoto hlediska došlo oproti minulým letům k rozšíření názoru, že diskriminace narůstá. Například v dubnu to bylo o deset procentních bodů méně, před rokem dokonce o 22 procentních bodů.
Který typ diskriminace je nejzávažnější? (v procentech) | |
---|---|
Podle věku | 46 |
Podle rasy a národnosti | 18 |
Podle zdravotního postižení | 14 |
Podle pohlaví | 10 |
Na základě výše majetku | 6 |
Podle sociálního původu | 6 |
Za nejzávažnější způsob diskriminace v naší společnosti považuje polovina Čechů znevýhodňování podle věku. Na druhém místě je diskriminace podle rasy a národnosti (18 %), na třetím znevýhodňování na základě zdravotního postižení (14 %), na čtvrtém diskriminace podle pohlaví (10 %).