Alespoň tak vidí situaci šéf resortu spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS), který jde ve středu opakovaně na jednání vlády s požadavkem na uvolnění peněz z vládní rozpočtové rezervy.

Vězeňská služba České republiky je schopna zabezpečit řádný chod věznic, vazebních věznic a zabezpečujících prvků pouze do konce května 2012,“ tvrdí ministerstvo spravedlnosti v dokumentu, kterým se má opakovaně zabývat Nečasův kabinet a který má Právo k dispozici.

„Bez posílení rozpočtu hrozí zvýšené napětí ve věznicích a vazebních věznicích v souvislosti s neplněním zákonných povinností ve vztahu k vězněným osobám, podstatné zhoršení bezpečnostní situace a v polovině roku i celkový kolaps vězeňství,“ ­tvrdí Pospíšilův úřad.

Podle ministerstva může vězeňství částečně vytrhnout trn z paty chystaný prodej nemovitého majetku za více než 250 miliónů korun, ale i to je jen dočasné řešení. V takové situaci prodej umožní prodloužení činnosti vězeňských zařízení jen do poloviny července.

Kalouskovi se to nelíbí, musí rozhodnout vláda

Počet vězňů od roku 2008 roste. Dnes jsou některé věznice přeplněné až o 30 procent. Za mřížemi dnes sedí 23 656 lidí. Není přitom reálné, že by se situace v krátké době nějak změnila. Naopak. Podle odborných odhadů by v roce 2015 mohl počet vězňů dosáhnout 25,5 tisíce.

Jenže strážci státní pokladny ministru financí Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) se sahat do vládní rozpočtové rezervy kvůli navyšování rozpočtu vězeňské službě příliš nechce. „Není to tak jednoduché, nejde jen o to, přidat, nebo nepřidat,“ řekl včera Právu a dodal: „Mohu potvrdit jen to, že jsme s ministrem spravedlnosti stále v rozporu a rozhodne vláda.“

Ministři se Pospíšilovým požadavkem zabývali už před čtrnácti dny a případné uvolnění peněz odložili. Podle dostupných informací jak Kalousek, tak i premiér Petr Nečas (ODS) požadují na spravedlnosti maximální využití všech rezerv a také urychlení reforem, které by mohly přeplněnost věznic zčásti řešit.

„Chceme, aby byla přijata i některá systémová opatření, která změní některé věci ve vězeňství, aby to nefungovalo pořád tak, že se každý rok vždycky přijde s dodatečnými požadavky na navýšení výdajů v řádech stovek miliónů korun, zatímco v jiných resortech vážeme nebo škrtáme finanční prostředky,“ uvedl před časem premiér.

Jako příklad zmínil využití domácího vězení, ale i možnost dekriminalizace třeba neplatičů alimentů. „Čili nechceme jít pouze cestou extenzivního nalévání finančních prostředků, ale i jistých reforem,“ prohlásil Nečas.

Problém je ale v tom, že reformy jsou dlouhodobějšího charakteru, zatímco Pospíšil potřebuje peníze na zajištění chodu věznic hned. A nejen pro letošní rok. Ministr spravedlnosti současně žádá další navýšení rozpočtu pro příští roky, pro něž byl schválen rozpočtový výhled. Pro příští rok chce Pospíšil o téměř 2,5 miliardy navíc, v roce 2014 o 2,8 mld. korun.

Podle něj jdou spolu s větším počtem vězňů ruku v ruce vyšší náklady na provoz, opravy a budování nových kapacit. Je potřeba navýšit počty personálu – s tím jsou spojeny další náklady.