Rath ji ovšem odmítl zaplatit s odkazem, že jde o šikanu politických protivníků a neúspěšně se bránil u pražského Městského soudu a následně podal kasační stížnost. O jejím zamítnutí informovala ČTK.

Jenže ani rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nejspíš nic nezmění na tom, že Rath zůstane nadále takříkajíc dlužníkem. Už loni, kdy odmítl deset tisíc korun zaplatit v pokladně Sněmovny, se ukázalo, že není síly, která by z poslance uloženou pokutu vymámila. Jak už dříve řekl Právu člen mandátového a imunitního výboru Jan Vidím (ODS), Rath není v zaměstnaneckém poměru, je voleným politikem, takže prý není možné mu sumu jen tak strhnout z jeho platu. Zákonodárci odsouzení výborem k pokutě totiž nosí sumu do pokladny a peníze se stávají příjmem rozpočtu.

Obviněný poslanec sice už týden sedí ve vazbě, ale poslanecký mandát stále má a s tím mu náleží i plat s náhradami ve výši 84 900 korun hrubého měsíčně. Dokud se Rath mandátu nevzdá, plat s náhradami mu bude pravidelně přicházet na jeho účet, bez ohledu na to, zda bude sedět ve vazbě anebo po případném pravomocném rozhodnutí soudu natvrdo za mřížemi.

Ústava ani žádný jiný zákon totiž nepočítá s tím, že by poslanec či senátor mohl spolu s odsouzením automaticky přijít o mandát. Předsedkyně dolní komory Miroslava Němcová sice už minulý týden předložila novelu Ústavy, která by takové řešení umožnila, ovšem její schvalování je na dlouhé lokty a Rath tudíž sedí ve vazbě za plný plat i s náhradami.