Hlavní obsah

Amnesty International kritizuje extremismus a rasismus v ČR

Novinky,

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Amnesty International vydala ve středu svou výroční zprávu o stavu lidských práv v loňském roce. Opět se zaměřuje i na Českou republiku, kde poukazuje na rostoucí extremismus a rasismus, který vláda neřeší, protože oblast lidských práv je na okraji jejích zájmů.

Článek

„Rok 2011 byl z hlediska lidských práv v České republice poměrně vyhrocený. Došlo k eskalaci napjaté situace mezi romskými a neromskými obyvateli na severu Čech a s velkým ohlasem se konala první Prague Pride v Praze,“ řekl ředitel české pobočky AI Mark Martin a dodal: „Všechny tyto události nedonutily vládu přijmout koncepční řešení dlouhodobých problémů. Lidská práva zůstala na okraji zájmu politických elit.“

AI ve své zprávě zmiňuje protiromské protesty v Novém Bydžově, Novém Boru, Rumburku, Varnsdorfu a Šluknově. Zmiňuje, že někteří politici se uchylovali k rasistickým prohlášením, což bylo vodou na mlýn radikálů z Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS).

Amnesty naopak uvítala prohlášení prezidenta ČR i policie, kteří protiromské násilí odsoudili. Kladně hodnotí také potvrzení rozsudku krajského soudu v Ostravě odsuzující žháře z Vítkova z roku 2009.

Problémem je segregace ve školách

Další citlivou oblastí je školství, kde vláda nebyla schopna zamezit systematické a protiprávní segregaci romských dětí ve školách.

AI dále upozornila na postavení migrantů v ČR. Obavy panují zejména ohledně prodloužení maximální doby zadržení migrantů v detenčních centrech z 6 na 18 měsíců. Znepokojení vyvolává také případ tzv. stromkařů odkazující k možnému obchodu se zahraničními dělníky.

„Policejní šetření této záležitosti pokračuje už druhým rokem, jeho tempo a efektivita ale dávají důvod k obavám,“ uvedl Mark Martin.

Kvůli Romům kritizují i Slovensko

Organizace ve zprávě uvedla, že Romové jsou na Slovensku nadále diskriminováni při vzdělávání, zdravotní péči a bydlení.

"Na Slovensku nadále docházelo k porušování práva na vzdělání romských dětí. Vláda selhala v přijetí konkrétních kroků, které by vedly k odstranění segregace ve vzdělávání," uvedla šéfka slovenské pobočky AI Martina Mazúrová. Organizace zmínila na postup dvou základních škol, které vytvořily zvláštní třídy pouze pro romské žáky.

Amnesty International ve zprávě tvrdí, že obyvatelé romských osad na Slovensku čelili nucenému vystěhování. Jako příklad uvedla zbourání osad v Košicích nebo v Žiaru nad Hronem.

V části věnované Slovensku AI rovněž poukázala na verdikt Evropského soudu pro lidská práva, který odsoudil zemi v případu sterilizace Romky.

Globální mocnosti využívají lidská práva pro své cíle

Ve zprávě Amnesty dokumentuje porušování lidských práv ve 155 zemích světa. Svoboda slova byla porušena v 93 zemích a mučení se používá ve 101 zemích, často za pouhou účast v protivládních demonstracích.

Zpráva opakovaně naráží na dění v arabských zemích. „Lidé požadovali svobodu a demokracii, ale bylo až příliš zřejmé, že oportunistická spojenectví a finanční zájmy dostaly přednost před lidskými právy. Globálním mocnostem šlo především o to, aby si udržely vliv na Blízkém východě a v severní Africe,“ řekl generální tajemník Amnesty International Salil Shetty a dodal: „O lidských právech se mluví pouze tehdy, pokud to slouží politickým nebo firemním agendám. Přišel čas dát přednost lidem před korporacemi a právům před zisky.“

Amnesty kritizuje i Radu bezpečnosti OSN, protože se nepodařilo zabránit zločinům v Sýrii: „Existují jasné a pádné důvody, aby byla situace v Sýrii postoupena Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) a byly vyšetřeny zločiny proti lidskosti. Postoj některých členů Rady bezpečnosti, kteří chrání Sýrii za každou cenu, ponechává odpovědnost za tyto zločiny nepostižitelnou,“ řekl Salil Shetty.

Naopak kladně bylo zhodnoceno, že se dál ruší trest smrti. V roce 2011 se popravovalo 20 ze 198 zemí světa.

Velkým krokem k nalezení spravedlnosti v Evropě bylo zatčení bosenskosrbského generála Ratka Mladiče a bývalého vůdce chorvatských Srbů Gorana Hadžiče.

Kladně je hodnocen i vývoj v Barmě, kde bylo propuštěno na 300 politických vězňů a opozice mohla kandidovat ve volbách.

Reklama

Výběr článků

Načítám