Jak jste spokojen s výsledky přepočtu maturit těžší verze testu z matematiky?

Spoléhám na odborníky, věřím, že metody validace i harmonizace jsou dobře zvládnuté a že skutečně došlo k napravení chyby tak, aby maturanti nebyli poškozeni.

Odborníci expertní zázemí Cermatu značně zpochybňují. Z jejich vyjádření plyne, že to je skandál, který se vyřešit nepodařilo. Nestálo by to za pořádnou revizi?

Musíme provést vyhodnocení letošních maturit a podívat se i na oba ročníky. Zjistit, co se povedlo, kde systém vykazuje chyby, a provést celkové hodnocení. Naslouchat názorům odborníků a jejich kritice. Až to uděláme, můžeme uvažovat o dalších opatřeních, co změnit nebo zlepšit. Ale napřed musí proběhnout hodnocení.

Je nutné, aby maturity rozvážela opancéřovaná auta? Nebylo by lepší prostředky vynaložit třeba na odborné zázemí?

Otázka finanční náročnosti musí být nepochybně také předmětem vyhodnocení. Ale samozřejmě u tohoto typu zkoušky je mechanismus bezpečnosti velmi důležitý. Náklady, které jsou s maturitní zkouškou spojeny, jsou vynakládány na bezpečnostní záležitosti. Měl jsem ale jen velmi krátký čas na to, abych se seznámil s finanční stránkou věci. Všechno je otázkou důkladné analýzy.

Povýšení Jiřího Nantla z náměstka na prvního náměstka byl váš první krok, kterým jste se přihlásil k převzetí odpovědnosti za úřad. Učinil jste tak na přání pana premiéra, nebo k tomu došlo na základě vašeho osobního rozhodnutí?

Do personálního obsazení ministerstva mi nikdo nemluvil. Jiřího Nantla dobře znám jako respektovaného odborníka, spolupracoval jsem s ním, ale je to také člověk, který prošel nejrůznějšími stupni managementu vysokého školství. Mimo jiné je také dlouhodobý reprezentant studentů. Byl představitelem studentské komory Rady VŠ a mně připadá dobré mít v týmu takto schopného odborníka.

Rozhodnutí vycházelo i z toho, že právě náměstek pro legislativu, což je funkce, kterou zastává, by měl hrát koordinační roli dovnitř úřadu, a že tím uvolní ruce dosavadnímu prvnímu náměstkovi panu Němcovi, který má na starosti velmi komplexní a komplikovanou problematiku regionálního školství.

Akademiky musíte přesvědčit, že reforma vysokého školství nebude mít za cíl privatizaci VŠ a vpuštění politiků do systému. Reformu spoluvytvářel Jiří Nantl a na univerzitách vzbudila pozdvižení. Je první náměstek Nantl tím pravým, kdo bude toto obhajovat?

S reprezentacemi musím hovořit především já, to je úloha ministra. Skoro jsem chtěl s nadsázkou říct „jsem jedním z nich“, ale jsem si dobře vědom, jaké člověk v dané chvíli zastává role. Jsem především vědec a manažer, který v tuto chvíli vykonává politickou funkci. Opravdu nemám zájem, abych dovolil věci, které naznačujete.

Pro mě je důležité přispět k rozvoji české vzdělanosti a školství a za důležitý nástroj považuji postoupit dál v reformě vysokého školství. Budu diskutovat s reprezentacemi VŠ, jak postupovat dál, které věci jsou pro ně přijatelné.

Která strana je vám momentálně názorově nejblíže? Coby konzervativně smýšlejícímu člověku vám budou asi nejbližší ODS a TOP 09.

Jsem nestranický ministr, byl jsem nominován premiérem a má nominace se setkala s podporou všech subjektů koalice. Mé názory jsou obsaženy v textech, které píši minimálně dvacet let, a nikdy jsem neměl ve zvyku je v nějaké zjednodušené formě komentovat.

Jaký je váš vztah s Václavem Klausem?

Znám Václava Klause velmi dlouho jako politika i jako intelektuála. Poprvé jsme se setkali v první polovině 90. let v jedné z televizních debat. Je jedním z těch mála politiků, kteří hodně čtou a čtou nejrůznější typy textů. Pan prezident je čtenářem i mých textů a mých knih. A to mě samozřejmě těší.

Tato vláda ale zvyšuje daně i na knihy tak, že četby spíše ubude. Jak byste hlasoval ve vládě, která by toto schvalovala?

Pohybuji se i v prostředí blízkém nakladatelské činnosti. Byl jsem redaktorem, takže jsem si dobře vědom všech problémů, které v této oblasti existují a mohou nastat. Ve vládě jsem ale především proto, abych dobře odváděl svou práci a abych dobře spravoval svěřený resort.

Takže nebude pro vás problém zvednout v kabinetu ruku i pro věci, se kterými sám nesouhlasíte? Budete hlasovat podle dohody koalice?

Budu hlasovat podle svého uvážení, podle svého svědomí a podle toho, co si budu myslet, že je dobré z hlediska rozvoje této země. Žádný závazek, že bych musel hlasovat s někým nebo nějak, nemám. Samozřejmě se cítím odpovědný nejen za oblast školství, ale i za činnost vlády a budu se snažit být jejím platným členem.

Jedním z nejkřiklavějších témat je regionální školství. Učitelé nyní doplácejí na zrušení věkového automatu, který jim zaručoval růst mzdy úměrně se zkušenostmi. Můžete prosazovat vrácení věkového automatu, tak jak byl předtím nastaven?
Budu se vůbec zabývat otázkou regionálního školství a jeho financování. Ta oblast není úplně jednoduchá, protože tady ministerstvo školství má jeden typ kompetencí, jiné kompetence mají zase kraje a musíme postupovat v nějaké součinnosti.

Otázka platů je samozřejmě velmi závažná a mě ani netěší, že už bylo předtím rozhodnuto o vázání finančních prostředků, které mají dopad na platy učitelů. Už teď se snažím o to, abychom se zabývali důsledně strukturou rozpočtu do roku 2013 a snažili se, aby tam tyto dopady nebyly.

Máte už jasno, jak vysoké by mělo být zápisné?

Jasno mám v tom, že žádný poplatek, který stanovíme, nesmí nikomu bránit z ekonomických důvodů ve studiu na VŠ. To je požadavek, který je pro mě naprosto jasný a z kterého nehodlám slevit. Takže pokud budeme zavádět nějaký poplatek, učiníme tak až na základě důkladné analýzy, případných sociálních dopadů a za situace, kdy si budeme jisti, že máme nástroje na to, aby k takovým případným problémům pro studenty, kteří by třeba z ekonomických důvodů měli nějaké potíže se studiem, nedošlo.

V návrhu Univerzity Karlovy na zavedení zápisného z roku 2009, který vlastně tuto debatu odstartoval, se mluvilo o 6000 korun ročně. Odtud se ty částky odvíjejí, ale my opravdu potřebujeme vědět, co která částka znamená a co přinese do systému. Ano, veřejná debata, to nezpochybňuji, se pohybovala kolem částky 3000 korun. Ale jestli je to únosná výše, to musí ukázat až důkladný rozbor.

Myslíte si, že by mělo být zápisné jen pro prváky, nebo pro všechny vysokoškoláky?

Debaty, které jsem o tom dříve vedl s reprezentanty akademických obcí, zatím ukazují, že si dovedeme představit plošné zavedení zápisného, že není důvod, aby to platilo jen pro studenty prvních ročníků, protože částka nevyjadřuje náklady za studium nebo něco podobného.

Co je pro vás hlavní prioritou?

Postavil jsem si prioritu úplně první přede všemi, a ta vyplývá z veřejné debaty, která byla vedena po odchodu Josefa Dobeše z funkce a vlastně poté, co byla oznámena moje nominace. Ukázala, že existuje ve veřejnosti u učitelů, u škol, u pedagogů jakási nedůvěra nebo pocit, že ministerstvo školství není dostatečně konsolidovaným orgánem státní správy, že ten úřad nejedná systematicky, že v některých věcech není důvěryhodný. Nepřisuzuji za to nikomu vinu ani to nijak nehodnotím, ale musíme to změnit.

Celý rozhovor si můžete přečíst v sobotním deníku Právo