Takzvané projekty rychlého dopadu obrana realizuje zejména ve školství a zdravotnictví. Kromě nákupu školních a lékařských potřeb ale také například buduje studny či mosty. Češi si díky projektům zajišťují podporu Afghánců, uvádí materiál, který ve středu projedná vláda.

Projekty většinou realizují vojenské jednotky, které jsou poblíž místa, kde je potřeba rozvojové či humanitární spolupráce. O jejich potřebnosti rozhodují vojáci přímo na místě. Investování finančních prostředků obrana konzultuje s ministerstvem zahraničních věcí, které je gestorem rozvojové spolupráce s Afghánistánem a humanitární pomoci České republiky poskytované do zahraničí, uvedl Štábl.

Vláda ve středu projedná také další nasazení českých vojáků v zahraničních misích. V Afghánistánu bude v příštím roce působit maximálně 539 vojáků, v roce 2014 pak nejvýše 340 vojáků. Letos mandát armády počítá s nasazením až 640 jejích příslušníků. Snižování počtu vojáků souvisí s celkovou strategií NATO. Aliance své ozbrojené síly stahuje a odpovědnost za bezpečnost země předává do rukou samotných Afghánců.

Vrchol vojenského angažmá České republiky v Afghánistánu byl dosažen loni, kdy v zemi působilo 720 vojáků. Od té doby se jejich počet snižuje. Ke konci roku 2014 skončí mise ISAF, ale zapojení NATO v Afghánistánu bude pokračovat i po roce 2014. O podobě nové mise rozhodne vedení aliance na summitu v Chicagu v druhé půli května.