„Důvodů je několik, například se zlepšila péče o nemocné, což je samozřejmě dobře. Ale na druhou stranu ne každý zemřelý, kdo může být dárcem orgánů, se jím stane. Ne zcela funguje Národní akční plán tzv. dárcovských konzultantů. Ti by měli aktivně v nemocnicích případné dárce vyhledávat. Vytvořit síť těchto lidí byl sice dobrý nápad, který ale nebyl dostatečně finančně podpořen,“ dodává Eva Pokorná, šéfka České transplantační společnosti.

Diagnózy dárců:
  • spontánní mozkové krvácení (téměř 40 procent)
  • kraniotraumata, tedy poranění lebky (25 procent),
  • hypoxické poškození mozku, tedy nedostatečné okysličení (25 procent),
  • jiná onemocnění (asi 10 procent), například záněty mozkových blan, primární nádory mozku apod.

Nejčastěji muž kolem pětapadesátky

Mění se i profil typického dárce. „Tím je v dnešní době muž kolem 55 let, který prodělal mozkovou příhodu. Rozhodně tedy neplatí, že dárci orgánů by byli hlavně lidé z dopravních nehod. Ti s kraniotraumaty čítají pouhých deset procent všech dárců,“ vysvětluje Pavel Trunečka, přednosta Transplantcentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Nejvíc lidí čeká na ledvinu

Zemřelý dárce může poskytnout až sedm orgánů, může tedy zachránit či prodloužit život až sedmi pacientům. Hodnota jediného zemřelého dárce je tedy obrovská. Na čekacích listinách je nyní kolem 1000 lidí. Nejvíc jich čeká na nové ledviny.

Podpora dárcovského programu tak má zcela zásadní význam jak pro objem prováděných transplantací z hlediska pomoci pacientům na čekací listině, tak i ekonomický. Je dobře známo, že transplantace orgánů jsou ekonomicky nesrovnatelně výhodnější, než je léčba hemodialýzou v případě selhání ledvin. Přesto je systém transplantací dlouhodobě finančně podhodnocen.

Transplantační balíčky


IKEM proto navrhuje tzv. transplantační balíčky. „Podle skutečných nákladů jsme vypočítali ceny transplantací jednotlivých orgánů. A to od úplného počátku, tedy odběru orgánů, přes přípravu pacienta k transplantaci, samotnou operaci i následnou léčbu imunosupresivy. Chtěli bychom, aby sloužily jako podklad pro pojišťovny, které tuto vysoce nákladnou péči platí. Jedině tak bude moci být transplantační program plně zabezpečen, tedy i v té úvodní fázi vyhledávání dárců,“ charakterizuje balíčky  Aleš Herman, ředitel IKEM.

Institut spočítal, že by na zajištění 360 transplantací srdce, jater, slinivky, Langerhansových ostrůvků a ledvin měl dostat 340 miliónů korun ročně.