Článek
I přes nepříznivé počasí a drobný déšť se ještě před otevřením vytvořila před Matyášovou branou, odkud byl vstup do reprezentačních prostor, dlouhá fronta. Desítky lidí s deštníky postávaly až na Hradčanském náměstí.
"Přišli jsme zhruba hodinu před otevřením. Předpokládali jsme, že když přijdeme až v devět, tak budeme čekat déle. Na Pražském hradě jsme nikdy nebyli, zajímá nás to," řekl dnes mladý otec Robert z Prahy 4, který před sebou tlačil kočárek s patnáctiměsíční dcerou.
Ve frontě čekaly stovky lidí
"Hrad je naše národní památka, nejhezčí památka v republice a vzhledem k tomu, že jsme Pražáci a Češi, tak bychom rádi viděli, jak to vypadá uvnitř," dodal muž, který už s rodinou navštívil i Černínský palác a ještě se chystá do Kramářovy vily.
Návštěvníci měli možnost prohlédnout si například Španělský a Trůnní sál, Brožíkův, Habsburský či Hudební salón. Přístupná byla i bývalá pracovna prezidenta T. G. Masaryka nebo Rudolfova galerie.
Pro veřejnost byly otevřeny jindy nepřístupné reprezentační prostory Pražského hradu - Rothmayerův sál, Španělský sál, Rudolfova galerie a salony Jižního křídla Nového paláce (např. Trůnní sál, Brožíkův sál či Habsburský salón).
"Snažíme se návštěvníkům představit všechny prostory z hlediska využívání, z hlediska výzdoby, nábytku, obrazů. Pro každého návštěvníka - a chodí k nám i opakovaně, se najde něco nového, co třeba při minulé návštěvě přehlédl," řekl dnes novinářům František Kadlec, ředitel odboru turistického ruchu Správy Pražského hradu (SPH), který vítal první návštěvníky.
O netradiční prohlídku měli zájem Pražané i návštěvníci z ciziny. Osmašedesátiletý Pavel Zíp sice mluvil česky, ale do Prahy přiletět až z Austrálie. "Chtěli jsme sem dávno a pořád jsme neměli příležitost. Vidět spojení historie České republiky s architekturou a památkami je něco takového, co bychom si neměli nechat ujít," řekl.
V některých sálech byli připraveni průvodci, kteří odpovídali na dotazy návštěvníků. Lidé si mohli zakoupit průvodce nebo publikace o Hradu.
V katedrále zvonilo sedm nových zvonů
Návštěvníci mohli slyšet i sedm nových zvonů, které v katedrále sv. Víta instalovali na počest 450. výročí od obnovení pražského arcibiskupství po husitských válkách. Mši, kterou vedl vídeňský kardinál Christoph Schönborn, zvláštní papežský vyslanec.
Nové zvony Dominik, Maria a Ježíš doplnily místa po zvonech, které chyběly od roku 1916. Areálem Pražského hradu se proto v sobotu neslo mnohem silnější zvonění, než na jaké jsou lidi zvyklí. Původní trojice byla roztavena. Kompletní sestava zvonila i v připomínku výročí posvěcení katedrály v roce 1929.
Oslavy 450. výročí obnovení pražského arcibiskupství po husitských válkách se konaly 12. května v prostorách Pražského hradu. Na závěr bohoslužby ve svatovítské katedrále se poprvé rozeznělo všech sedm zvonů.
"Slavíme jubileum obnovy. Nejen proto, že dnes po téměř stoleté přestávce zazněl kompletní zvuk zvonů svatovítského dómu. Rovněž a především jde o obnovu pražského arcibiskupství po bouřích sporů o duchovní dědictví Jana Husa," uvedl Schönborn.
Upálení Mistra Jana Husa, jehož kázání označila církev za kacířské, bylo po roce 1415 impulsem k nepokojům v českých zemích. Vyvrcholily válkou, v nichž proti sobě stály strana katolická a strana podobojí. Schönborn připomněl slova předchozího papeže Jana Pavla II., který vyslovil politování nad krutou smrtí Husa.