Článek
„Jednání státního zástupce Bodláka v podobě vyjádření pro média nebylo nejvhodnější, ale nebylo takové intenzity, aby jím naplnil znaky skutkové podstaty kárného provinění,“ sdělila Právu mluvčí ministerstva Petra Hrubá.
Zákon hovoří o porušení povinnosti státního žalobce v případě, kdy by ohrozil důvěru v činnost státního zastupitelství, v odbornost svého postupu nebo snížil vážnost a důstojnost své funkce.
Podle pracovníků ministerského odboru justičního dohledu, kteří podnět zkoumali, Bodlák nic takového nespáchal. Ministr Jiří Pospíšil (ODS) tak kárné řízení se státním zástupcem nezahájí.
Bodlák se v únoru v médiích otevřeně pohoršil nad milostí, kterou Klaus udělil bývalé kvestorce Metropolitní univerzity v Praze Anně Benešové. Ta byla odsouzena ke čtyřleté podmínce za porušování povinnosti při správě cizího majetku, podplácení a zpronevěru.
Podle státního zástupce je poněkud zvláštní, že milost byla udělena právě v korupční kauze a za nedostatečné označil i důvody, jimiž Klaus pardon oficiálně vysvětlil.
Jedním z nich bylo i to, že se žena musí starat o nemocného manžela, v tom jí však podle Bodláka udělený podmínečný trest nijak nebránil.
„Nešlo o projev neúcty“
Za Bodláka se postavily i jeho nadřízené, obvodní státní zástupkyně pro Prahu 10 Václava Nováková a městská státní zástupkyně v Praze Jana Hercegová.
Podle mluvčí Hrubé sehrálo svou roli i Bodlákovo prohlášení, že z jeho strany v žádném případě nešlo o projev neúcty k prezidentovi. „Vyjádřil se pouze na základě podrobné znalosti věci k důvodům udělené milosti,“ podotkla Hrubá.
„Obvodní státní zástupkyně se jmenovaným provedla osobní pohovor, při němž s ním celou věc projednala a upozornila ho, aby v budoucnu pečlivěji zvažoval své veřejné vystoupení,“ dodala mluvčí.
